"Bosé nohy v parku" - host Městského divadla Děčín
(Neil Simon)
"Komedie o tom, jak důležité je se procházet bosýma nohama v parku, když chceme s druhým projít celým životem." (premiéra 16. ledna 2016)
Neil Simon (*1927) je jedním z nejúspěšnějších a dost možná i nejbohatších amerických dramatiků posledních čtyřiceti let. Dal by se považovat za nekorunovaného krále broadwayských činoherních scén, které zasahují i do oblasti muzikálů. I když původně snil o povolání lékaře, studium medicíny nedokončil. Začal psát skeče a později i seriály pro televizi. S jeho první hrou "Pojď nám zatroubit" ("Come Blow Your Horn") ještě velkého úspěchu nedosáhl, ale od broadwayské premiéry muzikálu "Malé já" ("Little Me") v roce 1962, ke kterému napsal libreto, začala jeho kariéra růst. Díky tomuto úspěchu se totiž vrátil ke své druhé hře, kterou nejdřív vzdal, a vznikly tak "Bosé nohy v parku" ("Barefoot in the Park"). Mezi dalšími velmi úspěšnými a oceňovanými hrami, z nichž jsem již několik měla možnost shlédnout, mohu jmenovat např.: "...vstupte!" alias "Sunny Boys", "Drobečky z perníku" alias "Sklenka Sherry", "Poslední ze žhavých milenců", "Rande s duchem" nebo "Zajatec na druhé avenue", z níž čerpal námět Matúš Bukovčan pro své "Spiknutí". Jistě je tedy jedním z nejhranějších a nejoblíbenějších autorů všude po světě a podle jeho her vznikla i řada úspěšných filmů. Na svém kontě má mnohá významná ocenění a od roku 1991 i prestižní Pulitzerovu cenu. Pouhých deset dní po nejnověji nastudované inscenaci "Bosých nohou v parku" v Divadle u Hašičů, s ní Agentura Harlekýn přijela hostovat i do Městského divadla Děčín, kam jsem se na ni 26. ledna 2016 vydala.
Mladým novomanželům Pavlovi (Radúz Mácha) a Viktorii (Anna Linhartová) právě končí líbánky a společně začínají budovat své hnízdečko lásky. Tím má být zatím nezařízený maličký byt v pátém poschodí bez výtahu, kde nefunguje topení, střechou jim fičí a v deštivých dnech také zatéká. I přesto všechno si Viktorie nechce nechat kazit večer. Pro svého milovaného manžela si oblékne krajkové negližé a k večeři nachystá špagety s výbornou omáčkou z mořských plodů. Bohužel pro Pavla coby začínajícího advokáta však momentálně více znamená nová pracovní příležitost. Právě se totiž dozvěděl, že se konečně dočká své šance a může tak poprvé vést svůj první samostatný případ. I když svou ženu miluje, chce být na tento velký den co nejlépe připraven. Aktuální podmínky mu však příliš klidu k přípravě neumožní. Zvláště pak když se do pátého patra na pokraji svých sil vydrápe i Vikiina poněkud konzervativní matka Ester (Veronika Freimanová), která hoří nedočkavostí "očíhnout" nový byt své jediné dcery. Její výraz však postrádá jakékoliv nadšení a vyjadřuje spíše soustrast. Druhý den se navíc seznamují s jejich podivínským sousedem a velkým sukničkářem i dobrodruhem Hektorem Velascem (Rudolf Hrušínský). Velmi dobře si padne do noty s Viktorií a navrhne jí, že pro ně večer nachystá skvělou večeři. Ta v tom zase vidí bezvadnou příležitost pozvat i svou matku, aby tak mohla dělat společnost Hektorovi. Dobré jídlo, příjemná společnost i notná dávka alkoholu udělají své a Ester tak prožije dosti překvapivou noc. Mezi mladými však dochází k první vážnější roztržce a Pavel odchází z bytu. Každé manželství si přeci jednou musí zažít křest ohněm, který by měl vážně myšlený vztah jenom zocelit. Pokud se totiž milují, cestu si k sobě najdou.
Tato hra (autorů - překlad a režie: Kateřina Iváková, kostýmy: Anna Linhartová, výtvarná spolupráce: Michaela Červenková, technická spolupráce: Lubomír Loubal, Jiří Beneš, Aleš Hanzlíček, Petr Mrázek a Václav Skalník, produkce: Jana Hanzlíčková a další) nahlíží na první novomanželské trable s vtipem a nadhledem, a když se k tomu ještě připojí skvělé herecké obsazení, vznikne opravdu úžasná podívaná. O kvalitách Veroniky Freimanové a Rudolfa Hrušínského není třeba pochybovat. Jemu role podivínů prostě tak nějak sluší, i když tentokrát mě v ní nijak zvlášť nepřekvapil. Naopak Veronika mě zaujala mnohem víc. Ani jsem netušila, jak moc jí tato herecká poloha bude slušet. Byla prostě skvělá a velmi mne bavila. Moc mile mne překvapilo i obsazení dvojice mladých novomanželů. Anně Linhartové tato role velmi sedla. Zpočátku nadšená a bláznivě zamilovaná dokázala postupně přejít do poněkud vážnějšího módu, kdy její postava začíná poznávat, že k manželství patří i drobnější rozepře. Obzvláště tehdy, kdy na sebe narazí dosti rozdílné povahy. K tomu jí velmi dobře sekundoval právě Radúz Mácha. I on dokázal skvěle vystihnout povahu většiny mužů, kteří vystřízliví z počátečního nadšení a poznávají svou drahou polovičku v celé její kráse. Hezky se k sobě hodili a všichni společně předvedli skvělé výkony. Bavila jsem se skoro celé představení.
Moje hodnocení: 63 %
"Komedie o tom, jak důležité je se procházet bosýma nohama v parku, když chceme s druhým projít celým životem." (premiéra 16. ledna 2016)
Neil Simon (*1927) je jedním z nejúspěšnějších a dost možná i nejbohatších amerických dramatiků posledních čtyřiceti let. Dal by se považovat za nekorunovaného krále broadwayských činoherních scén, které zasahují i do oblasti muzikálů. I když původně snil o povolání lékaře, studium medicíny nedokončil. Začal psát skeče a později i seriály pro televizi. S jeho první hrou "Pojď nám zatroubit" ("Come Blow Your Horn") ještě velkého úspěchu nedosáhl, ale od broadwayské premiéry muzikálu "Malé já" ("Little Me") v roce 1962, ke kterému napsal libreto, začala jeho kariéra růst. Díky tomuto úspěchu se totiž vrátil ke své druhé hře, kterou nejdřív vzdal, a vznikly tak "Bosé nohy v parku" ("Barefoot in the Park"). Mezi dalšími velmi úspěšnými a oceňovanými hrami, z nichž jsem již několik měla možnost shlédnout, mohu jmenovat např.: "...vstupte!" alias "Sunny Boys", "Drobečky z perníku" alias "Sklenka Sherry", "Poslední ze žhavých milenců", "Rande s duchem" nebo "Zajatec na druhé avenue", z níž čerpal námět Matúš Bukovčan pro své "Spiknutí". Jistě je tedy jedním z nejhranějších a nejoblíbenějších autorů všude po světě a podle jeho her vznikla i řada úspěšných filmů. Na svém kontě má mnohá významná ocenění a od roku 1991 i prestižní Pulitzerovu cenu. Pouhých deset dní po nejnověji nastudované inscenaci "Bosých nohou v parku" v Divadle u Hašičů, s ní Agentura Harlekýn přijela hostovat i do Městského divadla Děčín, kam jsem se na ni 26. ledna 2016 vydala.
Mladým novomanželům Pavlovi (Radúz Mácha) a Viktorii (Anna Linhartová) právě končí líbánky a společně začínají budovat své hnízdečko lásky. Tím má být zatím nezařízený maličký byt v pátém poschodí bez výtahu, kde nefunguje topení, střechou jim fičí a v deštivých dnech také zatéká. I přesto všechno si Viktorie nechce nechat kazit večer. Pro svého milovaného manžela si oblékne krajkové negližé a k večeři nachystá špagety s výbornou omáčkou z mořských plodů. Bohužel pro Pavla coby začínajícího advokáta však momentálně více znamená nová pracovní příležitost. Právě se totiž dozvěděl, že se konečně dočká své šance a může tak poprvé vést svůj první samostatný případ. I když svou ženu miluje, chce být na tento velký den co nejlépe připraven. Aktuální podmínky mu však příliš klidu k přípravě neumožní. Zvláště pak když se do pátého patra na pokraji svých sil vydrápe i Vikiina poněkud konzervativní matka Ester (Veronika Freimanová), která hoří nedočkavostí "očíhnout" nový byt své jediné dcery. Její výraz však postrádá jakékoliv nadšení a vyjadřuje spíše soustrast. Druhý den se navíc seznamují s jejich podivínským sousedem a velkým sukničkářem i dobrodruhem Hektorem Velascem (Rudolf Hrušínský). Velmi dobře si padne do noty s Viktorií a navrhne jí, že pro ně večer nachystá skvělou večeři. Ta v tom zase vidí bezvadnou příležitost pozvat i svou matku, aby tak mohla dělat společnost Hektorovi. Dobré jídlo, příjemná společnost i notná dávka alkoholu udělají své a Ester tak prožije dosti překvapivou noc. Mezi mladými však dochází k první vážnější roztržce a Pavel odchází z bytu. Každé manželství si přeci jednou musí zažít křest ohněm, který by měl vážně myšlený vztah jenom zocelit. Pokud se totiž milují, cestu si k sobě najdou.
Tato hra (autorů - překlad a režie: Kateřina Iváková, kostýmy: Anna Linhartová, výtvarná spolupráce: Michaela Červenková, technická spolupráce: Lubomír Loubal, Jiří Beneš, Aleš Hanzlíček, Petr Mrázek a Václav Skalník, produkce: Jana Hanzlíčková a další) nahlíží na první novomanželské trable s vtipem a nadhledem, a když se k tomu ještě připojí skvělé herecké obsazení, vznikne opravdu úžasná podívaná. O kvalitách Veroniky Freimanové a Rudolfa Hrušínského není třeba pochybovat. Jemu role podivínů prostě tak nějak sluší, i když tentokrát mě v ní nijak zvlášť nepřekvapil. Naopak Veronika mě zaujala mnohem víc. Ani jsem netušila, jak moc jí tato herecká poloha bude slušet. Byla prostě skvělá a velmi mne bavila. Moc mile mne překvapilo i obsazení dvojice mladých novomanželů. Anně Linhartové tato role velmi sedla. Zpočátku nadšená a bláznivě zamilovaná dokázala postupně přejít do poněkud vážnějšího módu, kdy její postava začíná poznávat, že k manželství patří i drobnější rozepře. Obzvláště tehdy, kdy na sebe narazí dosti rozdílné povahy. K tomu jí velmi dobře sekundoval právě Radúz Mácha. I on dokázal skvěle vystihnout povahu většiny mužů, kteří vystřízliví z počátečního nadšení a poznávají svou drahou polovičku v celé její kráse. Hezky se k sobě hodili a všichni společně předvedli skvělé výkony. Bavila jsem se skoro celé představení.
Moje hodnocení: 63 %
 |
| Pavel a Viktorie (R.Mácha a A.Linhartová) |
 |
| Hektor, Ester, Pavel a Viktorie (R.Hrušínský, V.Freimanová, R.Mácha a A.Linhartová) |
 |
| Ester a Hektor (V.Freimanová a R.Hrušínský) |
posted by lucifer at 15:19
0 Comments:
Okomentovat
<< Home