Divadlo a já: "Harila aneb Čtyři z punku a pes"

(Helmut Kuhl)

„Závratná jízda čtyř punkerů, která nekompromisně posouvá hranice reality.“ (premiéra 11. června 2021)

S blížícím se koncem této sezóny jsem stihla ještě jednu derniéru, která se konala na koupališti v Brné dne 15. června 2023 v rámci Letní štace Činoherního studia. V činoheráku se nebojí ničeho, tak proč by nemohli být taky svérázně punk. Do svého plánu totiž předminulou (bohužel také covidovou) sezónu zařadili tuto drsnou a značně vulgární hru Reného Levínského, který se zde skrývá za jedním ze svých četných pseudonymů. Nabídku hru režírovat pak přijal čerstvý absolvent DAMU Štěpán Gajdoš. Nebyla to však jeho první spolupráce s ČS. Již sezónu předtím zde pracoval na scénickém čtení z projektu Překročit hranice, kterým bylo dílo Jakuba Nolteho „Rozhovor kvůli dýni“ (s Andreou Bereckovou a Zuzanou Truplovou). Výzva nastudovat Harilu byla ale o něco větší. Na repertoáru profesionálních divadel se totiž objevila pouze jednou, a to v dnes již neexistujícím brněnském Divadle v 7 a půl. Svým expresivně vulgárním jazykem i obsahem totiž může mnoho diváků pohoršovat a od návštěvy je odrazovat. Původně měla mít v Ústí nad Labem premiéru již v únoru, nicméně kvůli covidovým opatřením a zákazům se uskutečnila až v červnu v rámci Letní štace 2021. Snad už se nic podobného a v takovém dlouhodobém rozsahu nebude nikdy opakovat. Nicméně hraní na open air scénách je fajn, tedy pokud vyjde slušné počasí.

Čtveřice punkerů – Karl-Heinz (Jan Plouhar), Giovanne (Jaroslav Achab Haidler), Rudi (Matúš Bukovčan) a Elsa (Marta Vítů) - právě posedává a popíjí ve svém doupěti. Společnost jim zde dělá jejich věrný vlčák Šaryk (Petr Uhlík). Jednoho dne dostanou skvělý nápad. Chtějí provést něco fakt pankáčského a rozhodnou se tak ze zdejší zoologické zahrady unést mladou gorilu Kisoro (Andrea Berecková). Vidí v tom dobrý skutek, neboť jí tak chtějí umožnit prožít její první menstruaci na svobodě. Kdyby se tak mělo stát v kleci před zraky přihlížejících návštěvníků, bylo by to přeci velmi trapné a ponižující. Celá akce se jim kupodivu podaří a gorila je zachráněna. Ovšem jen do momentu, kdy spatří skvělou příležitost, jak by na ní mohli něco vydělat. A co teprve když se objeví „kšeft století“ s panem Tichým (Adam Ernest)?

Ačkoli rozhodně nepatřím k fanouškům vulgarismů na jevišti, chápu že k punku prostě patří, a tak jsem zde na tento styl mluvy musela přistoupit. Bohužel ten námět ani příběh mě nijak zvlášť nezaujaly. Zatímco nápad zachránit gorilu a jejich cesta za svobodou by zněly celkem fajn, to, jak se to později zvrtlo a zvrhlo už tolik zábavné nebylo. Když už jsem si k těmto punkerům začala hledat cestu, tak mě od toho zase druhá část této crazy jízdy rychle odradila. Nicméně oceňuji odvahu a snahu hereckého ansámblu se s těmito rolemi takto poprat. Sice bylo celkem úsměvné vidět starší členy našeho souboru přestrojené za pankáče, ale bohužel už jsem jim jejich role tolik nevěřila. I když Honza Plouhar se s ní dokázal ztotožnit o něco lépe. A Petr Uhlík jako by snad v tomto angažmá byl předurčený pro psí role (viz také „Pornografie“ a zaštěkal si i ve „FunnyGames“). V druhé zvířecí roli gorily ho tentokrát doplnila Andrea Berecková. I přestože to oba měli bez textu, nebyly to tak úplně jednoduché role. Scéna s hromadou hlíny a fontánou z mušle byla tedy také dost punk, ale jednotlivá prostředí si divák musel z větší části domyslet sám. A jak bych to celé shrnula? No…dala jsem tomu šanci, přišla jsem, viděla jsem a už nikdy vidět nechci.

Moje hodnocení: 43 %