Divadlo a já: "Baletní triptych" - Severočeské divadlo opery a baletu

(Margarita Pleškova a Vladimír Gončarov)

„Tři odlehčená baletní vystoupení na tři známé melodie během jednoho představení.“ (premiéra 29. října 2021)

Na balet příliš často nechodím, ale vzhledem k tomu, že tanec a řeč těla je pro mého partnera, který nemluví česky, mnohem jednodušší a srozumitelnější než čeština, vybrali jsme si právě toto představení. Vydali jsme se na něj dne 26. února 2023 do Severočeského divadla opery a baletu, neboť nás zaujalo, že je to jakési tři v jednom. Rovněž zde zvolená hudba patří k mým oblíbeným – známé Bolero, a především Vivaldiho Čtvero ročních období. Pod nápadem, režií i choreografií se podepsali dlouholetí a úspěšní tanečníci spojení s touto naší scénou - Margarita Pleškova a Vladimír Gončarov, který si zde navíc „střihl“ i roli kurátora.

V první části se spolu s Antoniem Vivaldim a jeho hudbou z Čtvera ročních období ocitáme v muzeu umění, které je plné krásných obrazů, soch, a také múz. Nechybí zde ani hlídač (Pavel Enekeš) a také uklízečka (Linda Buňková), která právě vytírá podlahu, když v tom do sálu vtrhne skupinka žáků (Johana Březinová, Ikonja Pelemiš, Daniel Racek) i se svou učitelkou (Blanka Tasi). Ta má spolu s hlídačem co dělat, aby je poučili, jak se zde správně chovat. Ani uklízečka není zrovna nadšená, jak jí tu opět našlapali. Svět se zde najednou jakoby na chvilku zastaví a přicházejí múzy (Frederika Kvačáková, Kateřina Kapitánová, Ylenia Finotti Máté Brünn, Roberts Skujenieks, Dávid Jendrušák) v čele s Venuší (Zuzana Novoborská). Paní učitelka je tím naprosto omámena, až z toho ztratí své brýle, které najde a přinese jí je zpět místní kurátor (Vladimir Gončarov). Zásah Amorovými (Kristýna Petrášková) šípy jejich setkání ale posunou o něco výš. Ten jimi však nešetří a dalšími šípy zasáhne také uklízečku a později i hlídače, který tak neuhlídá jeden z vystavených exponátů. Múzy však na Venuši naléhají, aby bustu vrátila. V létě se hlavním motivem výstavy stává rozjařený a hojnost slavící Bacchus (Fernando Velasco), jehož obraz kurátor vymění za obraz Venuše, kterou právě tato výměna příliš nepotěšila. Nekonečné střídání ročních období i magický střet dvou světů se zde neustále prolíná.

Druhá část Faunova odpoledne Clauda Debussyho nás zavede do tréninkového sálu, ve kterém se právě procvičuje zkroušený a vyčerpaný mladík (Máté Brünn). I on potřebuje svou múzu, která by ho opět inspirovala ke ztvárnění jeho Fauna. Jakmile se tam tedy objeví krásná a usměvavá dívka jako nymfa (Kristýnou Petráškovou), hned pookřeje, když ho pozve do světa iluzí za zrcadlem. Jako by se mu opět vlila krev do žil.

Motivem závěrečné třetí části na známou melodii Bolera, jehož autorem je Maurice Ravel, je model idolu (Zuzana Novoborská) a davu (členové baletního souboru Severočeského divadla v Ústí nad Labem). Sláva i úspěch bývají krásné, ale také se u těch, co žárlí a závidí, neodpouští. Rovněž bývají velmi pomíjivé.

Tento triptych byl příjemnou ochutnávkou několika různých baletních motivů i provedení během jediného představení. Došlo zde k výjimečnému propojení krásné hud
by s živým orchestrem, nápadité i skvěle odtančené choreografie, ale i zajímavé inspirace, jak ztvárnit jednotlivé části na zvolený hudební podklad. Nejvíce na mne zapůsobilo Bolero s výrazovým tancem sólistky zdejšího baletu Zuzany Novoborské a k němu doplňující choreo ostatních členů s kostkami, kteří tomu dodávali dynamiku i intenzitu. V úvodní části mne pak zaujalo, jak pracovali s vyjádřením čtvera ročních období v prostředí muzea či galerie a jak se jim tam podařilo hravě propojit reálný svět s fantazijním světem múz. Prostřední část inspirovaná básní pak dala vyniknout romanticky laděnému párovému tanci. I když neumím tak dobře číst jednotlivé příběhy pouze z tance a baletních figur, líbila se mi ladnost i krása jejich pohybu. Bylo příjemné se zas na chvíli oprostit od neustálého stresu a shonu všedních dní a jen si užít jejich hudební i taneční umění. Ačkoli to zjevně nebyl záměr, líbila by se mi tam nějaká linka, která by jednotlivé části vzájemně propojila a udělala z toho o něco kompaktnější tvar či společné téma. Po taneční stránce nemám co vytknout a celkově se mi představení líbilo.

Moje hodnocení: 68 %