Divadlo a já: "Malý princ"

(Antoine de Saint-Exupéry, Pavla Forest a Milan Steigerwald)

„Autorské zpracování slavné knihy o letci, který ztroskotá v poušti a potká tam malého chlapce.“ (premiéra 8. června 2017)

Ani netuším, jak dlouho už jsem plánovala navštívit netradiční a zcela originální holešovickou scénu RockOpery Praha. Nakonec k tomu přeci jen po dlouhé době konečně došlo, a to dne 22. května 2022. Pro svou první návštěvu jsem si vybrala „Malého prince“, který je zde již devátou autorskou inscenací a první rodinou rockovou operou. Je zajímavé, jaký filosofický podtext a přesah v sobě tento příběh ukrývá. Moc jsem si ho ale nedovedla představit v rockovém zpracování, pod kterým se podepsal zdejší autorský tým v čele s libretistkou Pavlou Forest a autorem hudby Milanem Steigerwaldem. Coby režisérka je doplnila Irina Andreeva, která i sama osobně malého prince na jevišti ztvárňuje. Spolu s ní zde v titulní roli letce bez alternace hraje a zpívá Kamil Střihavka. Výlet na tento rockmuzikál byl vlastně jakýmsi narozeninovým dárkem.

Letec (Kamil Střihavka), který ztroskotal na saharské poušti, se snaží opravit své letadlo. Najednou se zde objeví malý chlapec (Irina Andreeva, zpěv – Marie Steigerwaldová), který po něm chce, aby mu namaloval beránka. On však neví jak, a tak mu namaluje bedýnku, ve které se beránek ukrývá. Vždyť přece to, co je důležité, je očím neviditelné. Začnou si povídat a Malý princ mu vypráví o své malé planetce, ze které pochází a o třech sopkách na ní, o které se musí starat. O baobabech i o své milované růži s trny (Daniela Gildenlöw Langrová, Zuzana Dovalová - zpěv, Lenka Natty Ryšavá - akrobacie, tanec), kterou opustil, aby mohl poznat jiné planety. Na každé z nich se setkává s novými a podivnými typy lidí. Potkává krále (Matěj Kohout), který ze všech ostatních chce mít své poddané, byznysmena (Salvi Salvatore), který jen počítá hvězdy a chce jich mít pořád víc, a který má kolem sebe neustále svou ochranku (Davee Szelezsan, Henrique Pinto, Jirka a Petr), nebo domýšlivce (Lukáš Šimon), který touží po obdivu ostatních. Jiná planeta má svého lampáře, který musí bez chvíle odpočinku neustále rozsvěcet a zhasínat lampu (Pavla Forest). Na další zase barman (Petr Opava) neustále nalévá opilcovi (Lukáš Šimon), který pije, aby zapomněl na to, že se stydí, protože pije. Až konečně dorazil i na Zemi, kde potkal nádražáky, lidi, ženy, děti (Martin Sluka, Alexandra Šerá, Barbara Nováková a dětský herecký soubor), spoustu růží, ale také lišku (Daniela Gildenlöw Langrová a Zuzana Dovalová), díky níž pozná, co znamená pravé přátelství. Mezitím jim v poušti začne docházet voda, a tak se spolu vydají hledat studnu (Pavla Forest), u které polehává jedovatý had (Matěj Kohout). Zatímco letec se chce vrátit s vodou zpátky k letadlu, Malý princ zůstává s hadem. Chce se totiž vrátit zpátky domů, ale jelikož si tam nemůže vzít i své tělo, nechává se od něj uštknout. V noci pilot pozoruje oblohu a hledá princovu hvězdu.

To bylo tedy spojení; krásný známý příběh s poselstvím v pro mě naprosto novém prostředí i netradičním rockovém zpracování s živou kapelou (dirigent, klávesy: Milan Steigerwald, kytara: Martin Holly Holandr, baskytara: Richard Scheufler a bicí: Richard Scheufler jr.). Nicméně celkové dojmy z toho mám takové rozporuplné. Bohužel jsem si naplno nemohla užít velmi kvalitní zpěv, ani krásné a silné hlasy, neboť se spolu s texty písní bohužel výrazně ztrácely v příliš hlasité hudbě. Rocková nálož byla bohužel podstatně silnější než jakýkoliv zpěv, což mě docela mrzelo. Přiznávám, že jsem se těšila hlavně na zpěv Kamila Střihavky, který bohužel v tom „kraválu“ nebyl tak jasný, abych rozuměla, co a o čem vlastně zpívá. Aspoň tu dostal trochu prostoru i k hereckému projevu. Bylo fajn ho zase jednou vidět (a trochu i slyšet) na jevišti. Trochu mě také zamrzelo, že jsem v obsazení zrovna nevychytala Irenu Kristekovou, kterou znám z našeho ČS a jejíž hlas bych si zase jednou ráda poslechla. Rozporuplné pocity jsem měla i ze ztvárnění postavy Malého prince. Chvílemi mi Irina Andreeva coby Malý princ připadala opravdu roztomilá, ale chvílemi taky dost „neohrabaná“ a neautentická. Do malého chlapce měla (coby starší žena) opravdu daleko. Každopádně ale asi tak nějak chápu, proč si ji do té role vybrali. Co se mi ale opravdu líbilo bylo zapojení určitých prvků akrobacie i některé choreografie včetně zajímavých kostýmů. I celková atmosféra místa a energie účinkujících mě zaujala. Hudba by také byla fajn, ale určitě bych pro příště navrhla zvukaři, aby trochu ubral decibely a nechal tak trochu vyniknout i zpěvy. Moc ráda bych si je totiž (obzvláště v muzikálu) poslechla, ale takhle mi přišlo, že byly docela „zazděné“ a já z nich příliš neměla, abych je mohla ocenit. Nicméně doufám a věřím, že se sem ještě někdy podívám a užiju si další rockový příběh.

Moje hodnocení: 65 %