Divadlo a já: "Krysař" - Divadlo Kalich

(Daniel Landa)

„Nové nastudování kultovního dirty muzikálu o tajemném muži v kápi s píšťalou, která rozsévá smrt...“ (premiéra 8. září 2017)

Je tomu už 25 let, co uběhlo od světové premiéry tohoto původního českého muzikálu (přesně 7. listopadu 1996 v divadle Ta Fantastika). Byl to první Landův muzikál, který napsal dle novely Viktora Dyka inspirované německou pověstí ze 13. století, a můj ze všech muzikálů, co jsem kdy viděla, i ten nejoblíbenější. Před více jak dvaceti lety jsem byla naprosto nadšená z hudby, textů i skvělého obsazení. Stal se okamžitě mou srdeční záležitostí a nedám na něj dopustit. Zanechal ve mně velice silnou a nesmazatelnou stopu. Snad proto jsem se i trochu obávala jeho nového nastudování, protože pro mne byl tehdy naprosto nepřekonatelným. Nakonec ale převládla zvědavost a touha poslechnout si ho znovu naživo, v novém kabátě a jiném divadle (původně v Ta Fantastice, nyní v Divadle Kalich). Původně jsme na něj měli lístky koupené na 28. listopadu 2020, ale opět kvůli covidu se představení nekonalo a bylo odloženo až o rok později na 19. listopadu 2021. Docela jsme si tedy počkali, ale tento muzikál za to stojí. Stále patří mezi nejúspěšnější původní české muzikály a své úspěchy sklízel i za hranicemi – na Slovensku (Bratislava 1999) či v Rakousku (Klagenfurt 2001). Má za sebou více jak 1500 repríz a přes 150 tisíc prodaných hudebních nosičů, ale i stále aktuální téma a přesah.

Ve městě, kde je společnost rozdělena na dva tábory – místních venkovanů (Barbora Březinová, Miroslava Preňková, Ivona Szantová, Gloria Mielniková, Michal Pribylinec, Václav Procházka, Lukáš Prokop, Jakub Sedláček) a ostrovanů, kteří se sem přistěhovali a momentálně zde zastávají vyšší funkce, se přemnožily krysy. Starosta (Daniel Rous) se spolu s rychtářem (Oldřich Smysl) rozhodnou, že si na pomoc s nimi pozvou krysaře (Přemysl Pálek), kterého ubytují v místním hostinci. Druhý den během setkání se starostou, kde si domluví podmínky i bohatou odměnu za vyhubení krys, spatří jeho dceru Agnes (Kateřina Bohatová Šildová), která ho velice zaujme, stejně jako on ji. Ve městečku se krysař stává svědkem svatby Agnesiny sestry Rózy (Elis Ochmanová), ale také nevraživosti mezi starousedlíky a ostrovany. Přestože krysař starostu varuje, že jeho píšťala je nebezpečná a doporučuje všem, aby v noci zůstali doma, jeden z místních (Jan Vlas) se chce osobně přesvědčit. Druhý den je nalezen mrtvý, stejně jako všechny krysy. Radní však odmítnou krysařovi zaplatit a místo toho se na něj rozhodnou objednat vrahy (Jan Vlas a Pavel Dytrt). Napětí ve městě se přiostřuje a venkované v čele se Štěpánem (Roman Tomeš) a jeho ženou (Barbara Chybová) se rozhodnou pomstít ostrovanům i přes to, že mezi nimi mají svého dobrého přítele Jakuba (Jakub Šlégr) od brány. Boje se promění v krvavou řež. Zabit je hostinský (Heňo), rychtář, starosta, i Rózi. Krysař to chce co nejdříve ukončit a radikálně zakročí. Znovu zahraje na svou píšťalu. Zlodobro (Zuzana Havrlantová) i Dobrozlo (Jiří Minařík) je všudypřítomné a Osud (Robert Jašków) mu vše takto přece předurčil. Krysař mu vrací píšťalu a s Agnes odchází.

Hudba, písně i příběh tohoto původního českého muzikálu (tvůrců – hudba, libreto, texty: Daniel Landa, režie: Mirjam Landa, scéna: Martin Černý, kostýmy: Roman Šolc, choreografie: Linda Rančáková, pěvecké nastudování: Linda Finková, a další) jsou naprosto úžasné a již od prvního poslechu se mi vryly pod kůži i do paměti. Rovněž kostýmy, funkčně navržená scéna a celková atmosféra byly dostatečně temné a vše dokreslující. I přestože zde všichni předvedly velmi dobré (především) pěvecké výkony, nezapůsobily na mne ani zdaleka tak silně jako tehdy. Možná mi k nim zde chybělo trochu více hereckého výrazu i emocí, které svým postavám v původním nastudování všichni, co mne tak svými výkony zaujali, vtiskli. Určitě bych z toho původního obsazení mohla jmenovat hlavně Martinu Kociánovou coby Štěpánovku, Martu Jandovou jako Agnes, Tomáše Kargera v roli Krysaře, Petra Jandu alias Osud, Luďka Waltera coby hostinského, Josefa Cardu v roli starosty, ale i Richarda Genzera s Mojmírem Maděričem coby opilce i vrahy. Tehdy jsem měla pocit, že se svými postavami opravdu stali, a ještě navíc to vyšperkovali skvělým zpěvem. V tomto novém obsazení mne především pěveckým výkonem zaujala Kateřina Bohatová Šildová, která si svým silným a příjemně zabarveným hlasem skvěle poradila s náročnějším partem v roli Agnes. Z mužských výkonů bych vyzdvihla i Přemysla Pálka coby Krysaře. Skvěle zpíval a byl skutečně temnou postavou, ale pro mě jen s jedním kamenným výrazem a bez emocí, což udržel po celou dobu představení. Snad i proto mi byl o něco bližší ten v podání Tomáše Kargera z minulého tisíciletí. Kromě velmi kvalitního zpěvu byl i jeho Krysař chladný, tajemný a odhodlaný plnit své poslání, přesto ale dokázal projevit i svou lidskou stránku, ať už ve vztahu k Agnes či z obav, aby opravdu celé město šlo spát a on nikomu z lidí neublížil. O něco více hereckého projevu jsem zde krom zpěvu vnímala akorát u Romana Tomeše, Elis Ochmanové, Jakuba Šlégra a samozřejmě i Heni v roli hostinského. Oproti původnímu nastudování se tu nově objevila i taneční role Krysařovy duše, což mi v podání Jana Kusáka přišlo jako příjemné osvěžení, stejně jako některé prvky nové choreografie (jako např. efektní příchod Agnes na jeviště po „lidských“ schodech). Také se v tomto představení poprvé v roli starosty představil Daniel Rous. Stále je to ale skvělý muzikál a já jsem nadšená, že po velice dlouhém covidovém kulturním půstu zase můžeme chodit do divadla i na tyto úspěšné původní české muzikály. Moc mě těší, že mají stále vyprodané hlediště a že i mladší generace dostává příležitost si je užít. Zatím u mne stále platí, že mezi mými nejoblíbenějšími českými muzikály se na vrcholu drží Krysař, Dracula, Jesus Christ Superstar a Kleopatra.

Moje hodnocení: 85 %