Divadlo a já: "Pašijová hra aneb O tom slavném zmrtvýchvstání"

(Tomáš Vůjtek)

„Vinšujeme štěstí, zdraví všem, kdo dnes Hod boží slaví!“ (premiéra 1. dubna 2021)

Stále se doufalo, stále se věřilo, že rok po vypuknutí pandemie už bude vše zažehnáno a nebude nic bránit rok odloženému uvedení „Velikonočky“. Bohužel to tak docela není pravda. I když je právě tato „Pašijová hra“ jednou z těch nově připravovaných inscenací, na které se v ČS poctivě pracovalo, nemohla se svým divákům představit v plné své kráse, a tak i v jejím případě došlo 1. dubna 2021 ke streamované premiéře. Jelikož se svým zaměřením jedná pouze o „sezónní“ záležitost a nemá smysl velikonoční hru uvádět v létě či o Vánocích, přistoupilo se právě k tomuto kroku. Ve třech dnech od 1. do 3. dubna 2021 byla tedy hrána a prezentována v přímém online přenosu a následující den 4. dubna pak také ještě jednou ze záznamu. Základ těchto her lze nalézt v raném křesťanství, kdy svůj námět čerpaly v umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Postupně pak ve středověku zlidověly a přidal se k nim i prvek humoru. Diváci si tak mohli alespoň částečně zpestřit omezené velikonoční svátky shlédnutím této humorem odlehčené a veršované inscenace s písničkami, která navazuje na „Vánoční hru aneb O tom slavném narození“.

Právě se ocitáme u Piláta (Jaroslav Achab Haidler), který s Kaifášem (Lukáš Černoch) vede řeč o nedávno ukřižovaném Ježíšovi a plánu jeho učedníků ukrást jeho tělo z hrobu. Raději se tedy rozhodne povolat tam své generály (Jan Jankovský j.h., Kryštof Rímský j.h. a Adam Ernest), aby mu tam drželi hlídku. Ježíšovi učedníci Jan (Jan Hušek), Petr (Petr Uhlík) a Tomáš (Matúš Bukovčan) zase čekají na zázrak, že vstane z hrobu, jak jim slíbil. Mezitím si Marie Magdalena (Annette Nesvadbová) spolu s dalšími dvěma Mariemi (Andrea Berecková a Anežka Škrnová j.h.) zajde k mastičkáři (Matúš Bukovčan) pro vonné masti, kterými by mohly potřít Ježíšovo tělo. Hned vzápětí spěchají k jeho hrobu, kde naleznou odvalený kámen a na něm anděla (Andrea Berecková), který jim sdělí, že Ježíš z mrtvých vstal. Dvě Marie spěchají tu zprávu předat a Magdalena se opět shledává s Ježíšem (Petr Uhlík). Odpustí jí všechny hříchy a pošle ji ke svým učedníkům se zprávou, aby na něj počkali v Jeruzalémě. Ještě před tím, ale ještě Ježíš navštíví peklo, aby tam rozehnal Lucifera (Jan Jankovský j.h.), Belzebuba (Adam Ernest) a Satana (Kryštof Rímský j.h.), a také vysvobodil Adama (Jaroslav Achab Haidler) a Evu (Marta Vítů). S nimi pozval do ráje i lotra Dismase (Martin Bílský j.h.), který v něj okamžitě uvěřil, na rozdíl od nevěřícího Tomáše, který potřebuje důkazy. Nakonec však přeci jenom uvěřil, a tak mohli všichni řádně oslavovat, jak je Ježíš spasil všechny. A kdyby to opovědník (Jan Hušek) včas neutnul, tak tam s nimi slavíme ještě dnes.

I zábavně odlehčená forma dokáže přiblížit vážnější obsah. Myslím tedy, že rozhodně není na škodu, zavzpomínat na jeden s nejklasičtějších příběhů raného křesťanství, a přitom se i trochu pobavit. Rozhodně to považuji za mnohem lepší cestu, než například filmové až příliš nechutně realistické zpracování „Umučení Krista“ z roku 2004 v režii Mela Gibsona. Viděla jsem pouze krátkou ukázku a rozhodně mi to bohatě stačilo. Patří to k filmům, na který se rozhodně nikdy nepodívám. Příběh znám a prezentovat ho zrovna takto není třeba. Muzikál tomuto tématu sluší mnohem více, takže přidat i nějaké písničky není marný nápad. Navíc k divadlu také patří určitá hravost, kterou ve své režii Honza Plouhar rozhodně nezapře. Kromě živé kapely (František Marek, Anežka Škrnová, Jaroslav Doležal, Ondřej Suchý) se v této hře (autorů – režie: Jan Plouhar, scéna: Jan Plouhar, kostýmy: Simona Pekařová a Anežka Škrnová, hudba: Anežka Škrnová a František Marek, a další) v mnoha rolích vystřídal celý herecký soubor ČS ještě spolu s několika hosty, kteří jsou ale také s tímto divadlem dlouhodobě spjati. Někteří z nich si střihli rolí rovnou víc, a tak jsme mohli například vnímat proměny Jaroslava Achaba Haidlera z Piláta v Adama, Matúše Bukovčana z Tomáše v lékárníka, Petra Uhlíka z Petra v Ježíše nebo všech tří generálů (Jan Jankovský, Kryštof Rímský a Adam Ernest) v pekelníky. Díky dialogům ve verších děj hezky plynul a prolínal se s hudebními vstupy. Určitou drobnou výtku bych ale měla k vykreslení Ježíše jako samolibého pitomce, který se cítí být božštější než božský, ale záměr k celkovému vyznění této inscenace chápu, a Péťa Uhlík se s tím osobitě vypořádal. Každý dílek do sebe hezky zapadal, a tak nám všichni předvedli ve svém žánru velmi kvalitní a zábavnou show s oslavným závěrem. Snad to příští rok vyjde i naživo.

Moje hodnocení: 65 %