Divadlo a já: "Mam´zelle Nitouche" - Severočeské divadlo opery a baletu

(Florimond Hervé, Henri Meilhac a Albert Millaud)

„Jedno z nejhranějších děl pařížské operety, které baví komickými situacemi postavených na kontrastu tří zcela odlišných prostředí.“ (premiéra 10. března 2023)

Po více než dvaceti letech se tato světově velmi oblíbená a často uváděná opereta vrací v novém nastudování i do Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem. Naposledy ji zde totiž uváděli v roce 2002. Jejím autorem je francouzský skladatel Florimond Hervé, který napsal více než šedesát operet. Nicméně velkou slávu a nesmrtelnost mu přinesla pouze tato jediná, jejíž premiéra se odehrála v Paříži 26. ledna 1883 v Théâtre des Variétés. Možná jí popularitu přinesla právě notná dávka autentičnosti v ní, neboť velkou inspirací mu byl jeho vlastní život a zkušenosti. Sám totiž byl varhaníkem v klášteře Bicerte, v němž komponoval své první písně i divadelní výstupy, což ho natolik zlákalo, že časem založil i vlastní divadlo. Velmi dobře znal i prostředí uniforem, neboť jeho otec byl strážníkem, a také zbožné víry, neboť jeho matku vychovávali v ortodoxně katolické rodině. Všechny tyto tři rozdílné světy a prostředí jsou zde zábavně propojeny. Již v roce 1890 byla poprvé uvedena i v Čechách, a to rovnou na prknech Národního divadla. Nicméně ještě více je toto dílo spjato se jménem Oldřicha Nového, který ji nejen přeložil a upravil, ale také si v ní sám zahrál nezapomenutelnou hlavní dvojroli šantánového skladatele Floridora a klášterního varhaníka Célestina. Poprvé ji nastudoval pro své divadlo ještě před válkou (premiéra v Novém divadle byla 18. ledna 1938), podruhé pak v roce 1953 v Hudebním divadle Karlín, kde měla 354 repríz. Z jeho adaptace vznikla také televizní úprava z roku 1977 (s Lubomírem Lipským) a čerpají z něj i v ústeckém divadle. My měli opravdu jedinečnou příležitost zúčastnit se právě její zdejší nové premiéry, která se konala dne 10. března 2023.

Přes zeď kláštera U vlaštoviček právě přelézá Célestin (Jan Christian Brázda), který je zdejším varhaníkem a učitelem zpěvu. Po večerech ale takto tajně utíká do divadla, kde se mění na Floridora, hudebního skladatele a autora operety Babetka a její kadet, jejíž premiéra se právě chystá. Navíc tajně miluje zdejší primadonu Corinnu (Ester Králová), k níž neskrývané city chová i major Chateau Gibus (Miloslav Nechyba), který je rovněž bratrem matky představené (Jarmila Baxová) tohoto kláštera. Jednou z místních schovanek a nejlepším hlasem ve sboru je Denisa de Flavigny (Monika Sommerová). Tento andílek s čertem v těle objeví partituru Celestinovy operety, kterou se přes noc naučí nazpaměť, a také tak odhalí jeho pravou identitu. Nicméně její rodiče jí dohodli sňatek s poručíkem Fernandem de Champlatreux (Jaroslav Kovacs), za kterým by se dle jejich přání v dopise měla vlakem vydat ještě ten večer. Jejím doprovodem by se měl stát Célestin, který ale právě má mít tou dobou premiéru své nové operety. Zastávka v divadle, kde na něj všichni v čele s ředitelem (Radek Krejčí) a režisérem (Martin Matoušek) čekají, je tak opravdu nezbytná. Zde se náhodou Denisa setká s Fernandem, aniž by oba tušili, o koho se jedná. Ona se mu totiž představí jako "Mamzelle Nitouche". Okamžitě mezi nimi přeskočí jiskra. Situace s premiérou se zkomplikuje, když Corinna kvůli žárlivosti na mladou dívku po boku Floridora odmítne hrát hlavní roli a demonstrativně odchází z divadla. Jedinou možností záchrany je tedy, aby ji nahradila Denisa, která umí roli nazpaměť. I přes velkou trému ale díky svému krásnému hlasu sklízí úspěch. Hned po premiéře ale oba opět spěchají na vlak, když je zadrží vojenská hlídka a odvede je do kasáren. Rádi by si zde její společnosti více úžili, ale jelikož se objeví velitel, musí ji převléknout za kadeta. Jakmile se jim podaří dostat z kasáren, spěchají zpátky do kláštera, neboť všechny vlaky jim už ujely. Matce představené to pak vysvětlí tak, že se vlastně nechce vdávat a raději zůstane v klášteře. Ani Fernand si již nechce vzít Denisu, neboť se přeci zamiloval do "Mamzelle Nitouche". Podaří se jim to nakonec vše zdárně rozplést?

V dalších rolích: fortnýřka (Vladimír Štěpka), Loriot (Petr Matuszek), Lidia (Valeriya Vaygant), Sylvia (Ivana Azubuike), Gimblette (Hana Koubová), inspicient (Celestýn Čapka), Gustav (Luboš Wagner), Robert (Radek Konař), strážmistr (Serguei Nikitine), a dále zde účinkují sólisté, sbor, balet a orchestr Severočeského divadla.

Klasické provedení této slavné operety se zde myslím opravdu povedlo (autoři - skladatel: Florimond Hervé; libreto: Henri Meilhac a Albert Millaud; překladatel: Oldřich Nový; úprava: Oldřich Nový; režisér: Libor Žídek; asistent režie: Jan Christian Brázda; dirigent: Pavol Tužinský; choreograf: Vladimir Gončarov; scénický výtvarník: Ivo Žídek; kostýmní výtvarnice: Jana Stejskalová; sbormistr: Jan Snítil; a další). Sám pan režisér Žídek s ní také má již mnohé zkušenosti, neboť ji už sám dvakrát inscenoval a při posledním uvedení v Ústí nad Labem, kdy zde měla před 21 lety premiéru, ztvárnil i jednu z rolí. Její činoherní část nepostrádala smysl pro komiku, nicméně její silnější složkou byly hudební a pěvecké party. Nejvíce však v obojím vynikala právě představitelka Denisy alias Nitušky Monika Sommerová. Tato role jí krásně sedla a myslím, že i ona sama se v ní cítila dobře. Rovněž Tomáš Christian Brázda svůj part zvládl na jedničku, a to hlavně pěvecky. V dalších rolích mě ještě zaujala Jarmila Baxová coby matka představená, major Miloslava Nechyby a Jaroslav Kovacs jako Fernand. Zatímco scéna byla navržena a něco jednodušeji, i když s několika nápaditými obměnami, rozličné i barevnější kostýmy pak velmi dobře jednotlivá prostředí skvěle dokreslily. Hudba, sbory i většina hlasů spolu pěkně ladily a celé představení tak nějak hezky a plynule šlapalo i bavilo. I když už je toto dílko staré více jak 140 let, pořád stojí za uvedení a na zdejší jeviště se dobře hodí. Věřím, že si stále ještě své diváky najde.

Moje hodnocení: 64 %