Divadlo a já: "Dvě noci na Karlštejně" - host Krušnohorského divadla

(Petr Kolečko)

„18 jamek plných humoru.“ (premiéra 20. září 2017)

Vždy mne velmi láká navštívit hru, pod kterou je podepsán Petr Kolečko nebo David Drábek. Pokud ji pak mají na svědomí rovnou oba dva, dá se většinou čekat dost divoká mozaika všemožného. U Petra se mi líbí, jak dovede uchopit aktuální témata i určité lidské neřesti (viz např.: „Britney Goes to Heaven“, „Zakázané uvolnění“, „Bohové hokej nehrají“, a další). Jeho hry umí bavit a zároveň s určitou dávkou nadsázky varovat. I když bývají často ujeté a plné bizarních spojení a konstrukcí, mají ve své podstatě lidem co říci. David se zas nebojí jít do všeho, i když to často působí celkem absurdně až kýčovitě (např.: „Náměstí bratří Mašínů“, „Noc oživlých mrtvol“ nebo „Koule“). Někdy jeho experimenty sice dost přebijí myšlenku či hlavní námět a mnoho diváků už nevidí dál (či hlouběji), přesto si myslím, že i takové ztvárnění dokáže vystihnout jeho záměr. Již podruhé se tito dva sešli při hře napsané pro Divadlo Kalich (poprvé to byla hra „Žena za pultem 2: Pult osobnosti“ v roce 2014). Jejich „Ženu za pultem“ jsem sice neviděla, ale na „Dvě noci“ jsem si 23. října 2017 zajela do Teplic, kde hostovali.

Velkopaštikář Boris (Václav Kopta), který nedávno koupil hrad Karlštejn i s přilehlým golfovým hřištěm, se právě zde oženil se svou vyvolenou ženou Ivetou (Lucie Benešová), která se zdá být tou nejlepší českou manželkou. Ve všech svých předešlých manželstvích totiž dokázala za každých okolností sehnat pravý český knedlík, jako třeba v Kanadě, kde žila s českým hokejistou, na Seychelách s uprchlým podnikatelem či na Antarktidě s elitním vědcem. Spolu se svými svědky – astronautem Vojtěchem (Igor Chmela), který se právě vrátil z mise na Mars, a bohatou dcerou stavitele golfových hřišť Marikou (Jana Bernášková), se právě chystají zahrát si svůj oblíbený golf. Během hry se ale začínají odhalovat jednotlivé handicapy. Iveta zde vidí skvělou příležitost, jak ulovit bohatého manžela. Přestože golf ovládá bravurně, přesně ví, jakou zvolit taktiku při hře s muži. Boris zase green považuje za nejvhodnější místo, kde se dělá byznys. Vojtěch se zatím stále snaží adaptovat na zemskou přitažlivost a bojuje s podivnými touhami po golfové jamce. Zároveň doufá, že se mu zde podaří domluvit obchod, který by mu pomohl vrátit se zpátky do vesmíru. Borisovým momentálně hlavním zájmem je během svatební noci zde na Karlštejně po vzoru Karla IV. zplodit syna a zároveň i golfového génia. Bohužel však zjistí, že právě dnes mu jeho manželka tento sen nedokáže splnit. Obrací tak svou pozornost i zájem k mladičké Marice. Druhý den na hřišti tedy všichni společně uzavírají sázky na vítězství v duchu svých přání, aby hra měla ten správný šmrnc. Nebesa se však již déle nevydrží dívat na tuto lidskou blbost a zpupnost a mocně zakročí svou silou. Dokáže jí někdo odolat?

Tato společenská satira (autorů – námět: Michal Kocourek, režie: David Drábek, výprava: Petr Vítek, hudba: Darek Král, a další) si bere na paškál podnikatelské prostředí zbohatlíků, a to ještě během jedné z jejich nejoblíbenějších činností, kterou je golf. Coby současná hra, ale příliš současně nepůsobí. Milionář, který získal miliony z továrny na paštiky a obléká se nevkusně spíše ve stylu 80.-90. let, manželka, která před zdravou stravou stále upřednostňuje knedlo-vepřo-zelo, ani český astronaut-celebrita, totiž nepatří zrovna mezi nejtradičnější typy dnešní doby v naší zemi. Tím by mohla být snad jen „zlaté dítko“ Marika, která je navíc vegankou a ekologickou aktivistkou, i když trochu přehnanou. Mezi ostatní proto příliš nezapadá. Václav Kopta celkem slušně vystihl postavu buranského pracháče, který se cítí být minimálně tak slavným a významným jako je Karel IV. Proti tomu Lucie Benešová byla určitě dobrou volbou do role zdánlivě hloupé a naivní, přitom však velmi pohledné a zkušené české manželky. Ve své roli působila mnohem přirozeněji, a to i přesto že musela zvládat všemožné i nemožné figury. Zřejmě nejkomičtější a zároveň i sci-fi prvek zde ztvárnil Igor Chmela coby astronaut, který dokonce zažil opravdu velmi blízké setkání s vetřelcem. Pro skromně navrženou scénu vhodnou na zájezdová představení postačil kousek fialovo-růžového greenu a postel s nebesy z golfových míčků. Víc není třeba, vždyť zde stejně jde především o vtipné dialogy i narážky na naši politickou a podnikatelskou sféru. V druhé části už si pak někteří diváci mohli ukroutit hlavy z toho, kam až se celá ta golfová paráda vyvinula. I když to bylo dost přitažené za vlasy, podobných Borisů bohužel stále přibývá. Jak i sám jeho představitel Václav Kopta říká: „…jsou všude kolem nás a už jsme si na ně zvykli. Myslí si, že s bohatstvím si můžou koupit cokoli: od společenského postavení až po kdovíjaká privilegia…“. A jelikož se dá na golfu domluvit všechno, posunul to Petr Kolečko až do sci-fi roviny. Bez té už bych se zde ale teda obešla, ale svůj styl si opět zachoval.

Moje hodnocení: 52 %