"Koule" - host Krušnohorského divadla
(David Drábek)
„Hra s podtitulem „Příběh vrhačky“ je tragikomickým fiktivním portrétem zestárlé československé těžké atletky Mileny, která lásce ke sportu obětovala všechno, i když ji stát s totalitním režimem nutil brát doping, rozhodoval o účasti na závodech v zahraničí, vybíral jí přátele a zbavil soukromí.“ (premiéra 12. května 2012)
Hned na začátek nového roku dne 10. ledna 2018 jsem si vybrala „těžký kalibr“, a to doslova. Hlavní roli zde měla totiž těžká atletka, vrhačka koulí Milena. Na počátku však byla kontroverzní rozhlasová hra, kterou v režii Aleše Vrzáka uvedl 25. ledna 2011 Český rozhlas – Vltava. Koncem roku 2011 pak byla „Koule“ v posluchačské anketě vyhlášena nejlepší rozhlasovou hrou roku. Pavla Tomicová se za ztvárnění atletické královny Mileny dostala v anketě na druhé místo, stejně jako Jan Vondráček za roli jejího sparing partnera moderátora. V divadelním uvedení na prknech Klicperova divadla jeho roli (spolu i s několika dalšími) převzal Jiří Zapletal a také zde přibylo několik nových postav jako např. doktor Cvach či moderátorka Sára Tlachecí s jasným odkazem na Barboru Tachecí, která spolu s Helenou Fibingerovou či Jarmilou Kratochvílovou rozhlasovou hru značně kritizovaly. Hra zapadající do žánru politických satir či politicko-společenských frašek obsahující ale i prvky parodie či kabaretu (jako např. i Drábkova „Noc oživlých mrtvol“) si bere na paškál především všemožná publicistická média, ale i téma řízeného dopingu ve sportu. Mezi diváky se však těší velké oblibě a sklízí úspěch.
Nástup koulařky Mileny (Pavla Tomicová), která se cítí být výjimečnou osobností, je velmi výrazný svou křupanskou arogancí. Oblečená do drahého kostýmku, ověšená šperky a značkovou kabelkou přichází na scénu do televizního pořadu, kde si nebere servítky s přidrzlou asistentkou (Kamila Sedlárová) a spustí přednášku o vrhání koulí s názornou ukázkou i otevřeným rozhovorem s diváky. Následně navštíví i besedu Klubu seniorů, aby zde spolu s jejich moderátorem (Jiří Zapletal) zavzpomínala na své rodiče, matku (Isabela Bencová-Smečková) jak pekla perníčky, otce (Tomáš Lněnička) zavaleného těžkým trakařem, který z něj tehdy vší silou zvedla, lyžařský kurz i okolnosti, které nastartovaly její sportovní kariéru. Vzpomíná i na trenéra Háchu (Tomáš Lněnička) či hororové soustředění v Horažďovicích nebo také na svou první velkou lásku vzpěrače Yvoše Vozembu (Zdeněk Petrák). Velmi citlivé je pro ni ale téma, na které ovšem také dojde, a tím je státem řízený doping anabolickými steroidy pod vedením doktora Cvacha (Jiří Zapletal), který přeci jenom její úspěšnou kariéru celkem pošramotil. V jiných pořadech se pak třeba utká i s velmi akční slovenskou reportérkou Lubicou (Zora Valchařová-Poulová), a ustojí dokonce i bláznivě afektovanou moderátorku Kusadel Sáru Tlachecí (Kamila Sedlárová). Nakonec se nevyhne ani klasicky oblíbenému formátu lifestylové show bizarního dua Áji (Isabela Bencová-Smečková) a Páji (Tomáš Lněnička), které divákům umožňuje nahlédnout do bytů známých osobností. Přestože sklízela velké úspěchy na sportovním poli a je rovněž váženou členkou Rady ČT, končí v osobním životě spíše opuštěná a nedoceněná. Ještě tragičtější a smutnější dojem budí její kamarádka a atletická legenda Radmila (Zora Valchařová-Poulová), která se rovněž rozhodla svůj život naplno obětovat reprezentaci své socialistické vlasti. Stala se z ní už jen politování hodná lidská troska. Milena si však oproti ní snaží udržet určitý životní nadhled a až energizující dávku optimismu.
Zatímco rozhlasová verze této hry soustředila celý svůj děj pouze do jediného prostředí a dialog mezi dvě postavy, její jevištní podoba (autorů – dramaturgie: Markéta Bidlasová, scéna: Marek Zákostelecký, kostýmy: Simona Rybáková, hudba: Darek Král, režie: David Drábek, a další) se postavami i prostředími jen hemží. Výrazná parodizace se zde pak dotýká především dvou ústředních témat - jednotlivých typů moderátorů a jejich publistických pořadů či důsledků spojených s dopingem. Příliš ale nerozumím tomu, proč Helena Fibingerová hru tak kritizovala, neboť Milena zde byla vyobrazena daleko blíže oběti systému než součástí onoho zla. Navíc by jí mělo být spíše ctí, jak zde její předobraz Pavla Tomicová výtečně „zkoulela“. Zpočátku ráznou, bodrou a velmi sebevědomou ženu záhy přetavila na ženu, která se se svým životem a údělem doby vyrovnala sršící energií a dodala jí obrovský lidský rozměr hlavně v momentech, kdy s hrdostí mluvila o své zemi, kterou v tom celém velkém světě mohla a toužila reprezentovat. V první půli Pavla ztvárnila zpupnou až lehce arogantní legendu, ale ve druhé dokázala odhalit i její citlivější stránku, až s ní nakonec musel divák i soucítit. Předvedla skvělý osobitý výkon a ani si neumím představit jinou herečku, která by tuto roli odvedla lépe a tolik by se do ní hodila. Její herečtí kolegové, a hlavně kolegyně, se zase s vervou vrhli na parodii pokleslého publicistického žánru, který nás obklopuje ze všech stran, a to hned v několika podobách. S výtečnou slovenštinou i dikcí se poprala Zora Valchařová-Poulová, blbou ale vždy cool blondýnu zase předvedla Isabela Bencová-Smečková, a velice svérázným „až potkaním“ způsobem pak svou předlohu ztvárnila Kamila Sedlárová, která se v karikatuře Sáry Tlachecí opravdu vyřádila. Nelehký úkol zde měl i Jiří Zapletal, který se také musel převtělovat hned několikrát. S bravurou se chopil všech svých figurek od Karla Hály, přes postaršího moderátora či doktora Cvacha, až po krále Václava Klauna I. a byl tak do určité míry průvodcem celého příběhu až po závěrečnou pointu. Drábkovi se opět podařilo předvést expresionisticky brutální až do hloubky zasahující pohled do naší nedávné minulosti i do nepříliš lichotivé a médii prošpikované současnosti. Přestože hra byla spíše kabaret, dotkla se i velmi citlivých témat. Větší výhradu bych snad měla jen k délce celého představení, které trvalo téměř tři hodiny. Jinak jsem se bavila a užívala si herecké výkony v čele s Pavlou Tomicovou a Zorou Valchařovou-Poulovou, které z té frašky a parodie vykřesaly i hlubší přesah jednoho z ústředních témat.
„Hra s podtitulem „Příběh vrhačky“ je tragikomickým fiktivním portrétem zestárlé československé těžké atletky Mileny, která lásce ke sportu obětovala všechno, i když ji stát s totalitním režimem nutil brát doping, rozhodoval o účasti na závodech v zahraničí, vybíral jí přátele a zbavil soukromí.“ (premiéra 12. května 2012)
Hned na začátek nového roku dne 10. ledna 2018 jsem si vybrala „těžký kalibr“, a to doslova. Hlavní roli zde měla totiž těžká atletka, vrhačka koulí Milena. Na počátku však byla kontroverzní rozhlasová hra, kterou v režii Aleše Vrzáka uvedl 25. ledna 2011 Český rozhlas – Vltava. Koncem roku 2011 pak byla „Koule“ v posluchačské anketě vyhlášena nejlepší rozhlasovou hrou roku. Pavla Tomicová se za ztvárnění atletické královny Mileny dostala v anketě na druhé místo, stejně jako Jan Vondráček za roli jejího sparing partnera moderátora. V divadelním uvedení na prknech Klicperova divadla jeho roli (spolu i s několika dalšími) převzal Jiří Zapletal a také zde přibylo několik nových postav jako např. doktor Cvach či moderátorka Sára Tlachecí s jasným odkazem na Barboru Tachecí, která spolu s Helenou Fibingerovou či Jarmilou Kratochvílovou rozhlasovou hru značně kritizovaly. Hra zapadající do žánru politických satir či politicko-společenských frašek obsahující ale i prvky parodie či kabaretu (jako např. i Drábkova „Noc oživlých mrtvol“) si bere na paškál především všemožná publicistická média, ale i téma řízeného dopingu ve sportu. Mezi diváky se však těší velké oblibě a sklízí úspěch.
Nástup koulařky Mileny (Pavla Tomicová), která se cítí být výjimečnou osobností, je velmi výrazný svou křupanskou arogancí. Oblečená do drahého kostýmku, ověšená šperky a značkovou kabelkou přichází na scénu do televizního pořadu, kde si nebere servítky s přidrzlou asistentkou (Kamila Sedlárová) a spustí přednášku o vrhání koulí s názornou ukázkou i otevřeným rozhovorem s diváky. Následně navštíví i besedu Klubu seniorů, aby zde spolu s jejich moderátorem (Jiří Zapletal) zavzpomínala na své rodiče, matku (Isabela Bencová-Smečková) jak pekla perníčky, otce (Tomáš Lněnička) zavaleného těžkým trakařem, který z něj tehdy vší silou zvedla, lyžařský kurz i okolnosti, které nastartovaly její sportovní kariéru. Vzpomíná i na trenéra Háchu (Tomáš Lněnička) či hororové soustředění v Horažďovicích nebo také na svou první velkou lásku vzpěrače Yvoše Vozembu (Zdeněk Petrák). Velmi citlivé je pro ni ale téma, na které ovšem také dojde, a tím je státem řízený doping anabolickými steroidy pod vedením doktora Cvacha (Jiří Zapletal), který přeci jenom její úspěšnou kariéru celkem pošramotil. V jiných pořadech se pak třeba utká i s velmi akční slovenskou reportérkou Lubicou (Zora Valchařová-Poulová), a ustojí dokonce i bláznivě afektovanou moderátorku Kusadel Sáru Tlachecí (Kamila Sedlárová). Nakonec se nevyhne ani klasicky oblíbenému formátu lifestylové show bizarního dua Áji (Isabela Bencová-Smečková) a Páji (Tomáš Lněnička), které divákům umožňuje nahlédnout do bytů známých osobností. Přestože sklízela velké úspěchy na sportovním poli a je rovněž váženou členkou Rady ČT, končí v osobním životě spíše opuštěná a nedoceněná. Ještě tragičtější a smutnější dojem budí její kamarádka a atletická legenda Radmila (Zora Valchařová-Poulová), která se rovněž rozhodla svůj život naplno obětovat reprezentaci své socialistické vlasti. Stala se z ní už jen politování hodná lidská troska. Milena si však oproti ní snaží udržet určitý životní nadhled a až energizující dávku optimismu.
Zatímco rozhlasová verze této hry soustředila celý svůj děj pouze do jediného prostředí a dialog mezi dvě postavy, její jevištní podoba (autorů – dramaturgie: Markéta Bidlasová, scéna: Marek Zákostelecký, kostýmy: Simona Rybáková, hudba: Darek Král, režie: David Drábek, a další) se postavami i prostředími jen hemží. Výrazná parodizace se zde pak dotýká především dvou ústředních témat - jednotlivých typů moderátorů a jejich publistických pořadů či důsledků spojených s dopingem. Příliš ale nerozumím tomu, proč Helena Fibingerová hru tak kritizovala, neboť Milena zde byla vyobrazena daleko blíže oběti systému než součástí onoho zla. Navíc by jí mělo být spíše ctí, jak zde její předobraz Pavla Tomicová výtečně „zkoulela“. Zpočátku ráznou, bodrou a velmi sebevědomou ženu záhy přetavila na ženu, která se se svým životem a údělem doby vyrovnala sršící energií a dodala jí obrovský lidský rozměr hlavně v momentech, kdy s hrdostí mluvila o své zemi, kterou v tom celém velkém světě mohla a toužila reprezentovat. V první půli Pavla ztvárnila zpupnou až lehce arogantní legendu, ale ve druhé dokázala odhalit i její citlivější stránku, až s ní nakonec musel divák i soucítit. Předvedla skvělý osobitý výkon a ani si neumím představit jinou herečku, která by tuto roli odvedla lépe a tolik by se do ní hodila. Její herečtí kolegové, a hlavně kolegyně, se zase s vervou vrhli na parodii pokleslého publicistického žánru, který nás obklopuje ze všech stran, a to hned v několika podobách. S výtečnou slovenštinou i dikcí se poprala Zora Valchařová-Poulová, blbou ale vždy cool blondýnu zase předvedla Isabela Bencová-Smečková, a velice svérázným „až potkaním“ způsobem pak svou předlohu ztvárnila Kamila Sedlárová, která se v karikatuře Sáry Tlachecí opravdu vyřádila. Nelehký úkol zde měl i Jiří Zapletal, který se také musel převtělovat hned několikrát. S bravurou se chopil všech svých figurek od Karla Hály, přes postaršího moderátora či doktora Cvacha, až po krále Václava Klauna I. a byl tak do určité míry průvodcem celého příběhu až po závěrečnou pointu. Drábkovi se opět podařilo předvést expresionisticky brutální až do hloubky zasahující pohled do naší nedávné minulosti i do nepříliš lichotivé a médii prošpikované současnosti. Přestože hra byla spíše kabaret, dotkla se i velmi citlivých témat. Větší výhradu bych snad měla jen k délce celého představení, které trvalo téměř tři hodiny. Jinak jsem se bavila a užívala si herecké výkony v čele s Pavlou Tomicovou a Zorou Valchařovou-Poulovou, které z té frašky a parodie vykřesaly i hlubší přesah jednoho z ústředních témat.
Moje hodnocení: 71 %
 |
| Milena s moderátorem (P.Tomicová a J.Zapletal) |
 |
| na soustředění (K.Sedlárová, I.Bencová-Smečková, T.Lněnička a P.Tomicová) |
 |
| doktor Cvach, Milena a Vozemba (J.Zapletal, P.Tomicová a Z.Petrák) |
 |
| vpředu Sára Tlachecí, vzadu potkanka Vendulka a Vozemba (K.Sedlárová, I.Bencová-Smečková a Z.Petrák) |
posted by lucifer at 4:04
0 Comments:
Okomentovat
<< Home