Divadlo a já: "Děkujeme, že zde kouříte"

(Christopher Buckley, Dagmar Haladová)

„Dramatizace knihy populárního amerického spisovatele. Nahlíží na mediální svět, ve kterém existuje jediné: peníze, argumenty a priority.“ (premiéra 9. prosince 2017)

Po své režisérské premiéře v ČS („Pan Bílý, Zrzka a ti druzí“) se Jiří Antonín Trnka ujal i režie satirické komedie podle románové předlohy Christophera Buckleyho, jež se rovněž dočkala v roce 2005 i svého filmového zpracování (režie: Jason Reitman). Přestože novela vznikla v devadesátých letech minulého století, je její ústřední téma velmi aktuální i dnes, čemuž momentálně výrazně pomohlo přijetí tzv. protikuřáckého zákona. Ovšem námět dotýkající se omezení tabáku není tím jediným, na co se autor zaměřuje. Snaží se zde rovněž uchopit i obecnější problém lidské svobody. Neustále vzniká nepřeberné množství zákonů, kterými chtějí neustále kontrolovat a dohlížet na každý náš krok, přičemž jejich vydávání maskují v zájmu ochrany obyvatel. Jako bychom neměli vlastní rozum a schopnost vnímat, co je pro nás dobré či nikoliv. Tabákový průmysl se zdá být dobrým prostředím, na kterém toto téma ilustrovat. Dramaturgyně Dagmar Haladová pracovala s originálním anglickým textem a pro uvedení v ČS se jim podařilo získat souhlas přímo od amerických majitelů práv, od nichž má divadlo povolení pouze na dvacet repríz. Já stihla tu, která se konala v závěru sezóny dne 6. června 2018.

Nedávno se objevil návrh na celoplošný zákaz kouření na veřejnosti, který se tak stal jedním z nejvíce mediálně propíraných témat. V diskusním pořadu tedy pan moderátor (Václav Hanzl) právě vítá představitele politické strany lobující za zdraví svých občanů senátora Ortolana Finistirra (Kryštof Rímský) spolu s „obětí“ kouření umírající na rakovinu plic Robem Willigerem (Lukáš Černoch) na jedné straně a v opozici proti nim tiskového mluvčího a lobbistu amerického tabákového průmyslu Nicholase Naylora (Jan Plouhar), silného, cílevědomého, slovem i šarmem obdařeného řečníka, který přesně ví, jak argumentovat a nebojí se jít přes mrtvoly. Od šéfa (Matúš Bukovčan) dostane například pověření navštívit a přesvědčit Marlboro mana (Josef Kadeřábek), který velmi známou reklamou proslavil tuto značku cigaret, aby na veřejnost nevynesl žádnou pravdivou informaci, jež by mohla tabákovým firmám hodně uškodit. Přestože umírá na rakovinu, je takový balík peněz stále silným argumentem, aby mu zavřel ústa. Ve svém oboru je naprostou špičkou a jeho šéf ví, že si nemohl vybrat lépe. Přesto se však Nick rád zajde pobavit do baru se svými přáteli, se kterými se cítí uvolněně a bez jakékoliv přetvářky. Všichni jsou totiž z jedné branže, takže přesně ví, o čem tento byznys je a mohou si vzájemně radit. Boby Jay Bliss (Jan Jankovský) zastupuje zbrojní průmysl a Polly Baileyová (Bára Milotová j.h.) vystupuje coby tisková mluvčí Svazu na ochranu tradičních amerických lihovarů. Oni dva ho také upozorní na známou a atraktivní Heather Hallowayovou (Anna Fišerová), jejímuž kouzlu Nick podlehne a pod vlivem alkoholu i sexuálního opojení z něj pro senátora vymámí důvěrné informace. On má totiž skvělý nápad, jak opět zvednout klesající prodej jejich produktů. Díky tomu se dostává do Hollywoodu, kam sebou vezme i svou malou dcerku Joey (Anna Kratochvílová). Ta má svého otce velmi ráda, i když si uvědomuje, že to, co dělá, není tak úplně správné. Dohodou s velice vlivnou producentkou Jane Megallovou (Marta Vítů), neustále vyzdvihovanou jejím asistentem Jackem (Dan Dittrich j.h.), chce dosáhnout toho, aby si některá z oblíbených hvězd ve filmu zakouřila a opět tak cigarety svým divákům zatraktivněla. Když se zdá, že jeho život už nemůže být lepší, vtrhne do jeho bytu komando (Vojta Kadeřábek, František Marek a Michal Kříž) a vše, co se mu dosud dařilo, se začíná hroutit. Během svého pádu na dno si mnohé uvědomí a trochu svůj život přehodnotí. Ještě jednou se na tiskové konferenci postaví senátorovi Finistirrovi, aby následně odmítl novou nabídku pokračovat ve své práci a rozhodne se dát přednost své rodině.

Já rozhodně nepatřím k zastáncům kouření. Sama vím, co je pro mne dobré a cigarety ke šťastnému a zdravému životu rozhodně nepotřebuji. Zároveň mne ale také mrzí, že toto spousta lidí ještě nepochopila a tabákový průmysl stále tolik finančně podporuje. Je smutné, že k jisté regulaci jsou třeba zákony, ale mě osobně těší, že konečně alespoň v restauraci nemusím u jídla čuchat smrady, které mi jen kazí chuť a špiní plíce. Navíc už z podobných zařízení domů nechodím načuchlá jako z putyky páté kategorie. Tato hra (autorů – dramaturgie: Dagmar Haladová, výprava: Jan C. Löbl, hudba: Lubor Bořek, režie: Jiří Antonín Trnka) však jednoznačným vykreslením jednotlivých charakterů jasně vyznívá ve prospěch tabákové společnosti, neboť se zástupcem politiků, kterého ztvárnil Kryštof Rímský, rozhodně nelze sympatizovat. Jeho praktiky působily mnohem špinavěji než na druhé straně a o upřímném zájmu o zdraví občanů ani nemluvě. Oproti tomu musím souhlasit s režisérem Trnkou, že Janu Plouharovi jeho role opravdu perfektně sedla. Typově se do ní coby výřečný sympaťák ve slušivých oblecích hodil a svým šarmem si dokázal ostatní získat na svou stranu. Cynicky i celkem otevřeně odhaluje zákulisí své profese i prostředí, ve kterém se pohybuje. Vždyť přeci i on musí splácet svou hypotéku. Šance, aby se divák rozhodl, na čí stranu se přiklonit tedy nejsou zrovna příliš vyrovnané. Jinak si cením, že kromě zábavné formy inscenace (viz např. i westernový song Báry Milotové) zde byl nastíněn i hlubší problém a stále aktuální téma. Bohužel ale stále platí, že peníze vládnou světu a jak tabák, tak zde i zmíněné zbraně a alkohol budou neustále „kvetoucími“ odvětvími.
Moje hodnocení: 65 %