"Bílá paní na vdávání" - zámek Děčín

(Roman Vencl a Jaroslav Kříž)

„Autorská hudební komedie o nejslavnějším bílém přízraku na našich hradech a zámcích.“ (premiéra 30. června 2023)

S koncem léta i já ukončuji svou „letní štaci“ po zámcích a jejich divadelních open air scénách. Do jižních zahrad na Zámku Děčín přijela 24. srpna 2023 proslulá bílá paní i se svou (spolu)družinou. Po „Strašidle cantervillském“ je toto nově nastudovaná autorská hra z projektu „Strašidlo na zámku“, které pořádá produkční společnost Strašidlo s.r.o. Za ústřední postavu si tentokrát vybrali snad nejznámější „zjevení“ spojené s mnoha pověstmi z hradů a zámků, což se opět k tomuto typu produkce i jejich zaměření velmi dobře hodí. Do svého repertoáru ji zařadili před necelými dvěma měsíci, kdy měla premiéru na Zámku Loučeň. Právě zde prý podle pověsti rozdávala loučeňská bílá paní dětem sladkou kaši. Nicméně pověsti o ní koluji i na dalších místech (například v sídlech jako jsou: Buchlov, Český Krumlov, Doksy, Jindřichův Hradec, Rožmberk, Telč, dokonce i Karlštejn, a mnoho dalších). Bílá paní se dočkala i několika filmových zpracování. Pod jedním z nich (z r. 1965) je stejně jako u „Noci na Karlštejně“ podepsaný režisér Zdeněk Podskalský. V této nové divadelní komedii její autoři opět vsadili na známé tváře, krásné kulisy mnoha zámků i několik vlastních písní od skupiny Crossband.

Filip (Miloslav Frýdl) je mladým vévodou z Janovic, který by se po smrti svých rodičů, a právě dovršením pětadvaceti let měl stát plnohodnotným zámeckým pánem, který tak zdědí velké jmění. Společnost mu v jeho sídle dělá věrný sluha Albert (Luboš Dvořák), ale také se zde zjevuje bílá paní Eliška (Kristýna Petráková), kterou ke zdejšímu zámku připoutala již přes půl století stará kletba a zášť. Tato nešťastně zakletá mladá dívka se však do Filipa zamilovala, stejně tak jako on do ní. To, že je Eliška pouhým duchem však není jediným problémem. Za svou nastávající by totiž vévoda dle přání a předem domluvené svatby měl pojmout o mnoho let starší baronku Kunhutu (Daniela Šinkorová), která však má mnohem více spadeno na jeho značný majetek. Také by se velice ráda zbavila Elišky, a tak nechá poslat pro profesionální lovce duchů. Mezi zájemci o tuto službu se hlásí dřevorubec Mikeš (Filip Blažek), který je rovněž amatérským bylinkářem a alchymistou, ale také třeba právě nezaměstnaný šašek Ježek (Martin Kraus) nebo mnich Hanuš (Martin Zounar) nedávno vyhoštěný z řádu, neboť před modlitbami upřednostňoval víno. Nicméně ani jeden z nich při konkurzu příliš neuspěje. Rozhodnou se tedy spojit své síly dohromady a jako „zkušení“ lovci s mnoha osvědčeními se pokusí získat slibovanou odměnu. Zbaví se tedy Eliška svého prokletí? A pro koho nakonec zazní svatební zvony?

Také do třetice nám vyšlo dobré počasí, takže jsme si mohli užít i tuto další lehkou oddechovku. Zase se totiž jednalo o velmi jednoduchý příběh proložený několika písničkami a spoustou fórků. Tentokrát byl z větší části postavený především na vtipných výstupech komické trojice lovců duchů, kterým opět jednoznačně dominoval Martin Zounar coby homosexuálně založený mnich se „zbytkáčem“. Nicméně skotačivý Martin Kraus s „chlapákem“ Filipem Blažkem mu dost zdatně sekundovali a vytvořili tak pěkně sehranou trojici. I když šlo o dost laciný až primitivní humor, bylo zábavné sledovat, jak je samotné to baví, stejně jako velkou spoustu diváků. Některé hlášky se jim fakt povedly a ani temperament jim nechyběl. Dobře to tak oživovalo jednoduchou linku příběhu, kde nechyběla ani romantika. Především v několika písních, které se tam hezky hodily. Bohužel hodně slabá byla choreografie, která spočívala spíše jen v máchání rukama a přecházení jeviště sem a tam. Originálně malovaná scéna se skutečným zámkem na pozadí a trefně zvolené i ušité kostýmy vše pak dobře dokreslovaly. Nejsilnější složkou zde ale byly herecké výkony v čele s již zmíněnou komickou trojicí. Příjemným zpestřením pak bylo obsazení muzikálové zpěvačky Daniely Šinkorové, která sice dostala roli největší záporačky v příběhu, ale hezky se do své Kunhuty obula. Kontrastně k ní vše vyvažoval Luboš Dvořák coby oddaný sluha Albert. A v neposlední řadě mne zaujala i mladá dvojice zamilovaných. Kristýně Petrákové bílá paní opravdu slušela a trochu mi také připomínala o něco starší Leontýnku. Spolu s Miloslavem Frýdlem jim to hezky ladilo i slušelo. Celkově to hodnotím jako pohodový a příjemný zážitek i zábavné představení vhodné na letní večery pro celou rodinu.

Moje hodnocení: 59 %

Filip a Eliška (M.Frýdl a K.Petráková)

Albert, Filip a Kunhuta (L.Dvořák, M.Frýdl a D.Šinkorová)

Hanuš, Ježek a Mikeš (M.Zounar, M.Kraus a F.Blažek)

"Noc na Karlštejně" - zámek Mělník

(Jaroslav Vrchlický, Zdeněk Podskalský, Karel Svoboda, Jiří Štaidl a Eduard Krečmar)

„Legendární příběh lásky, zákazu a odhodlání, který patří mezi nejoblíbenější české muzikály.“ (premiéra 24. června 2022)

Léto ještě nekončí a s ním ani mé putování po letních scénách. Tentokrát jsme si udělali výlet do Mělníka. Na jeho zámku byl totiž 3. srpna 2023 na programu slavný český muzikál, jehož předlohou se stal velmi oblíbený film režiséra Zdeňka Podskalského z roku 1973 s krásnou hudbou Karla Svobody a notoricky známými texty Jiřího Štaidla a Eduarda Krečmara. Autorem původní divadelní hry z roku 1884 je však Jaroslav Vrchlický, který ji napsal ve věku pouhých 29 let. Poprvé byla uvedena 28. května 1884 v Královském národním divadle, ale později se také hrála na letní scéně přímo na nádvoří hradu Karlštejna. Později ho také nastudovali v Hudebním divadle Karlín, kde se hrál v letech 2004-2018, a z nějž pochází původní kulisy i kostýmy v této produkci Agentury DIVINUS Kateřiny Brožové. Do kulis zámku a města Mělník se tento příběh také velmi dobře hodí, neboť ho sám Karel IV. vyhlásil královským věnným městem s řadou lén a dovezl sem i vinnou révu až z Burgundska, čímž se tak zasloužil o rozvoj vinařství v tomto regionu. A také jeho žena Eliška Pomořanská zde sídlila až do své smrti roku 1393. Věřím, že i jim oběma by se tento romantický příběh jejich lásky také líbil.

Císař Karel IV. (Petr Štěpánek) bývá neustále pracovně vytížen, a tak se teď právě chystá trochu si odpočinout na svém oblíbeném hradu Karlštejn. Jeho žena Eliška Pomořanská (Monika Absolonová), se kterou se nedávno oženil, by ráda jela s ním, neboť od svatby na sebe bohužel neměli mnoho času. Na hradě však platí přísný zákaz vstupu všem ženám. Její stesk i láska jsou ale natolik silné, že chce toto jeho nařízení, samozřejmě bez jeho vědomí, porušit. Cestou na nedaleký hrad Karlík ujede své hofmistryni, paní Ofce (Vlasta Peterková), a potají se dostane do karlštejnské kaple k pražskému arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic (Marek Vašut). Ten jejím pohnutkám dobře rozumí a pomůže jí, aby mohla v přestrojení za šenka hlídat královu komnatu. Obvykle tam totiž mívá službu šenk Pešek (Petr Vondráček), kterého arcibiskup přesvědčí, aby předstíral nemoc a nevycházel ze svého pokoje. Vše se ale zkomplikuje, když se zde objeví i jeho dívka Alena (Linda Fikar Stránská), která je rovněž neteří místního purkrabího (Roman Škoda). Se svým otcem se totiž včera v hospodě vsadila, že stráví jednu noc na Karlštejně. Pokud se jí to povede, bude si moci vzít svého milovaného Peška. K audienci u císaře by se rádi dostali i král Petr Cyperský (Václav Vydra) a vévoda Štěpán II. Bavorský (Jan Urban), kteří zde také momentálně pobývají. Stejně jako si klade otázku ve své písni místní trubadúr (Bohuš Matuš), ani oni nechtějí věřit, že na hradě není žádná žena, a tak začínají pátrat. K největšímu odhalení dojde v císařově předpokoji, což nakonec vede až k vyvolání poplachu, že je na hradě žena. V nastalém zmatku se zde v mužské zbrojí objevuje i paní Ofka a nabídne tak císařovně šanci k úniku a přestrojení se zpět do svých šatů, aby se následně jako náhodou mohla objevit u bran hradu. Tato ženská snaha i důkaz lásky nakonec císaře přimějí zákon změnit tak, aby byly na Karlštejně ženy vítány stejně jako muži.

K výletu do Mělníka nám vyšel krásný den, který jsme navíc mohli završit tímto romantickým příběhem a oblíbeným muzikálem (autorů - úprava: Zdeněk Podskalský ml.; scéna: Ivo Žídek; kostýmy: Lucie Loosová; choreografie: Richard Hes; režie: Petr Novotný, a další). V kulisách zámku s příhodně navrženou scénou a krásnými kostýmy zazněla spousta známých melodií a písní. Trochu mi tam však chybělo, že jsem se nikde nedočetla konkrétní obsazení, takže jsem jen musela lovit v paměti alespoň představitele hlavních rolí. Měli jsme zde ale moc krásné obsazení a všichni, včetně celé taneční company, byly opravdu fajn. Pěvecky však jednoznačně vynikala Monika Absolonová coby císařovna, ale také Bohuš Matuš, kteří zazpívali ty snad nejkrásnější a nejznámější písně z celého muzikálu. Role Peška pak hezky sedla i Petru Vondráčkovi a jako Alena se mi líbila Linda Fikar Stránská. Vše pak korunoval císař v podání Petra Štěpánka, posvětil arcibiskup Marka Vašuta a odlehčovali Václav Vydra s Vlastou Peterkovou. Užili jsme si opravdu skvělé obsazení, skvělou atmosféru i krásný (nejen) hudební zážitek. Filmové zpracování bylo naprosto jedinečné a stalo se opravdu nesmrtelné. Vždy se na něj znovu ráda podívám. Ještě více mě ale těší, že žije dál a těší se zájmu mnoha diváků i na jevištích spousty krásných a převážně letních scén. Tak mi nezbývá než jim popřát mnoho dalších vyprodaných repríz a k tomu dobré počasí.

Moje hodnocení: 73 %

Karel IV. a Eliška (P.Štěpánek a M.Absolonová)

Pešek a Petr (P.Vondráček a V.Vydra)

Štěpán a Petr s arcibiskupem (J.Urban, V.Vydra a M.Vašut)