"Děti z Bullerbynu" - Činoherní studio

(Astrid Lindgrenová a Vladimír Čepek)

 

"Divadelní podoba populární dětské knihy. Bullerbyn otevírá své brány nekonečných příběhů a možností. Nastal čas zase si trochu pohrát a zavzpomínat na bezstarostné a šťastné dětství..." (premiéra 14. května 2016)

 

A do třetice Divadelní zahrada, tentokrát z jiného soudku, než byl ten Shakespearovský. Přestože tato "dětská" inscenace zahajovala celý festiválek, já jsem si zašla až na její druhé uvedení v sobotu 27. srpna 2016. Představení primárně určené dětem, dokáže cílit i na dospělé, kteří si tak mohou přijít  zavzpomínat na své dětství a krásné bezelstné období her. Tuto nestárnoucí klasiku švédské spisovatelky Astrid Lindgrenové zná snad každý. Svou knihu napsala v roce 1947 a jejím hlavním záměrem byl podnět k tomu, aby si válečné děti začaly hrát. Představila jim tak nádherný svět svobody, her a nekonečné fantazie. A hravost z ní doslova sálá, neboť celá knížka je vlastně jenom jakýsi sled her a dětských příběhů. S velkou radostí i hravostí k celé dramatizaci přistoupili i v ČS. Chopil se jí Vladimír Čepek a režie Filip Nuckolls. Velkou lahůdkou je i herecké obsazení. Polovinu rolí svěřili trojici herců, kteří patří mezi nejstálejší členy našeho souboru ČS již pěknou řádku sezón. O druhou polovinu obsazení se pak postarali hostující herci v popředí s Jelenou Juklovou, která v ČS prožila více než dvacet let (v období 1972-1995), a tak se sem "jenom" vlastně po letech vrátila. Její mladší sestru ztvární Marie Štípková, nadějná herečka, oceněná za roli Géši ve Fassbinderově Brémské svobodě Městského divadla v Kladně Cenou divadelní kritiky za rok 2015. Trojici hostů nakonec doplní Kajetán Písařovic, spolužák Honzy Plouhara z ostravské konzervatoře.

 

Již dospělá Lisa (Marta Vítů) objeví svůj starý deník a jeho čtením začne vzpomínat na dětství, své přátele i jejich společné hry. V osadě Bullerbyn tehdy na třech statcích žila šestice dětí, která spolu neustále prožívala jedno dobrodružství za druhým. Na statku Mellangärden žila Lisa, která právě slavila sedmé narozeniny, a spolu s ní i dva starší bratři - devítiletý Lasse (Jaroslav Achab Haidler) a osmiletý Bosse (Kajetán Písařovic j.h.). Na Norrgårdenu měli ve druhé rodině zase dvě dcery a její kamarádky - devítiletou Brittu (Jelena Juklová j.h.) a o dva roky mladší Annu (Marie Štípková). Ve třetím domě Sörgårdenu pak žil osmiletý Olle (Matúš Bukovčan), kterému se právě také měla narodit malá sestřička Kerstin. Společně chodili do školy ve Storbynu, ale jelikož jim právě začínaly prázdniny, věnovali se už spíše pobíhání venku a hraní si třeba na indiány nebo ostrov pokladů. Přitom ale také prožívali i svoje starosti jako například bolavý a kývající se zoubek nebo očekávaný příchod malé sestřičky. Rovněž také měli důležité povinnosti, když je třeba rodiče pověřili nákupem v místním obchůdku. Společně prožili i dobrodružnou noc ve stodole na seně, kde si také kluci postavili svoji vlastní jeskyni nebo zkoušeli, kdo zvládne skočit z větší výšky do sena. Ke konci prázdnin si pak společně postaví za slunovratní noci svou májku.

Hlavním záměrem této rodinné inscenace (autorů - režie: Filip Nuckolls, dramatizace: Vladimír Čepek, dramaturgie: Dagmar Haladová, scénografie a scéna: Lucie Halgašová, hudba: Daniel Fikejz, kostýmy: Lucie Šperlová a další) je především hravost a zábava. Zaměřuje se primárně na děti, které by se měly bavit dobrodružstvím, ale zároveň by měla zaujmout i jejich rodiče,  kteří mohou zavzpomínat na své dětství a třeba se nechat inspirovat k tomu, aby se také opět vžili do dětského světa a nepřestávali si hrát. Myslím, že se záměr celkem dobře podařil. O jednoduše i hravě navrženou multifunkční scénu, kde s trochou fantazie vznikalo z kostek jedno prostředí za druhým, (od školních lavic, jeskyně, až po ostrov pokladů) se postarala Lucie Halgašová. Bez problému ji tak mohli "sestavit" i na této letní scéně. Kostýmy, inspirovanými knižními ilustracemi Heleny Zmatlíkové, ji pak podtrhla Lucie Šperlová. Povedla se i hudba, která rozhodně měla švédský nádech. Složil ji Daniel Fikejz, který pracuje i ve Švédsku a se svou prací se podepsal již pod více jak 160 divadelních představení. V ČS však zatím poprvé. K hereckým výkonům bych řekla snad jen tolik, že se všichni alespoň na moment opět "stali" malými dětmi a bylo vidět, jak je tento dětský a bezstarostný svět plný her a hraní pro děti opravdu bavilo. Možná i proto, že to do dětského věku mají už pěknou řádku let, to bylo úsměvné představení, které si připisuje i jistou raritu a výjimečnost. Autoři si pro něj totiž připravili hned dvojí zakončení - letní a zimní. Pro změnu si občas zajdu i na takovýto kousek, ale věřím, že se děti pobaví a inspirují o něco více.
Moje hodnocení: 48 %

Olle, Lasse, Bosse, Britta a Lisa (M.Bukovčan, J.A.Haidler, K.Písařovic j.h., J.Juklová j.h. a M.Vítů)

vpředu Britta a Lisa (J.Juklová j.h. a M.Vítů), uprostřed Anna a Olle (M.Štípková j.h. a M.Bukovčan), vzadu Lasse a Bosse (J.A.Haidler a K.Písařovic j.h.)

Olle, Lisa, Lasse, Anna, Britta a Bosse (M.Bukovčan, M.Vítů, J.A.Haidler, M.Štípková j.h., J.Juklová j.h. a K.Písařovic j.h.)

"Jindřich VI. - 2. díl" - Divadelní zahrada

(William Shakespeare)

"Hra o trůny pokračuje." (česká premiéra 28. června 2016)

Hned druhý večer po sobě tedy 25. srpna 2016 jsem zasedla do hlediště Divadelní zahrady v prostorách Českého rozhlasu Sever, abych mohla sledovat pokračování Shakespearovy mocenské ságy v nastudování ústeckého Činoherního studia. Ta pokračuje tam, kde předchozí díl skončil - král si vybral svou královnu a chystá se svatba. Stoletá válka skončila a ve hře je tentokrát královský trůn a s ním i vláda nad celou Anglií. Mnoho šlechticů touží po moci a brousí si na něj zuby. Dle slov režiséra Filipa Nuckollse však "nejde o boj muže proti muži jako na bitevním poli, ale spíš o šachovou hru, intriky, zrady a zákulisní politiku.". Zpracování textu také dalo dost práce, jak říká dramaturg Vladimír Čepek: "Ten text je krásně napsaný, ale je tam hodně postav, nějakých 45. My to hrajeme v 11 hercích, takže spousta postav musela jít pryč, některé postavy jsme spojili, takže je tam tak 50 procent textu.". Premiéra proběhla v evangelickém Červeném kostele sv. Pavla, což byl zájem tvůrců ukázat sakrální půdu jako dějiště nemilosrdného boje o moc, kdy dojde i na vraždu. Určitou zajímavostí je, že autor napsal nejprve tento druhý díl, následně třetí a první až nakonec. Nad celou trilogií (třetí díl uvedou až za rok) pak převzala záštitu Její excelence, paní Jan Thompson, velvyslankyně Velké Británie v ČR.

Suffolk (Kryštof Rímský) se v zastoupení svého panovníka Jindřicha VI. (Lukáš Černoch) oženil s Markétou (Anna Fišerová), princeznou z Anjou a Maine. Tímto sňatkem však Anglie nezískala žádné věno, naopak přišla o značnou část svého území. Zároveň ale také prakticky skončila stoletá válka. Nyní se s budoucí královnou vrací zpět do Anglie a následuje její korunovace. Suffolk skrz ni chce ovládat krále. V cestě mu však stojí jeho rádce a lidem oblíbený vévoda z Glostru (Jiří Trnka) i s jeho ženou Leonorou (Erika Stárková). Ta se se Suffolkovým přičiněním zapojí do nekromantského rituálu, z něhož vzejde jen vágní proroctví. Následně je zatčena a k vévodově hanbě vyhoštěna ze dvora. Suffolk spolu s kardinálem Winchesterem (Václav Hanzl) i Somersetem (Adam Ernest j.h.) a Buckinghamem (Ladislav Hampl j.h.) dál intrikují proti Glostrovi. Obviní ho ze zrady a nechají zatknout. Ještě než však dojde k soudu, je zavražděn. O své právo na trůn se hlásí i York (Jan Jankovský), v čemž ho podpoří i Warwick (Jan Plouhar). Suffolk je za svou roli v Glostrově vraždě vyhoštěn ze dvora, což rozezlí Markétu a přísahá, že zajistí jeho návrat. Krátce po jeho odjezdu z Anglie ho však zabijí piráti a jeho hlava je poslána zpět královně. Mezitím umírá i jedem otráven kardinál Winchester. Yorka jmenují velitelem armády, která má potlačit nepokoje v Irsku. Ten chce ale ještě předtím zjistit, jestli by jeho cesta k moci měla dostatečnou podporu lidu. Jeho pokus o rebelii v čele s Johnem Cadou (Václav Hanzl) vydávajícím se za lorda Mortimera se ale nakonec nesetká s úspěchem. Po svém návratu tvrdí, že chce ochránit krále před Somersetovým vlivem a slibuje, že rozpustí své vojsko, pokud bude Somerset zatčen a obviněn ze zrady. Když ho pak vidí na svobodě, oznámí svůj zájem o trůn. Šlechtici si volí strany, kdy někteří podporují Yorky a jiní Lancastery s králem Jindřichem. Začíná Válka růží - bílá proti červené. Po prohrané bitvě u St. Albans, v níž je Somerset Yorkem zabit, přesvědčí Markéta Jindřicha k útěku z bojiště do Londýna. York se svým synem Richardem (Václav Hanzl) a Warwickem jim však budou v patách.

Po hravém a vtipném úvodním dílu této mocenské ságy, začíná v tom druhém značně přituhovat. Anglický trůn se třese v základech a na jeho místo má spadeno hned několik šlechticů. Nejvíce jsem se obávala, že se mi nepodaří udržet pozornost s tím, kdo je kdo a kdo s kým drží, ale v ČS si s tím poradili velmi dobře a to ještě některé postavy "vystřihli". Dokonce se jim povedlo, že divák mohl v různých okamžicích s postavami sympatizovat a v jiných je zároveň "nenávidět". Hodně úsporně pojali scénu, kterou tvořily tři trůny coby symbol boje o moc a vládu, ale i polocivilní kostýmy. Pro tento formát inscenace (autorů – překlad: Martin Hilský, dramaturgie: Vladimír Čepek, scéna: Štěpán Jirák, kostýmy: Jan C. Löbl, hudba: Lubor Bořek, režie: Filip Nuckolls a další) plně postačily, neboť to hlavní sehrálo jednání všech postav a kolotoč intrik, které se nezastavily ani před vraždou. Kulisa divadelní zahrady u Wolfrumovy vily dodávala hře jedinečnou atmosféru; obzvlášť při výstupu ctihodných peerů. Pokud bych měla hodnotit herecké výkony, tak mne nejvíce a to hned v několika rolích zaujal Václav Hanzl. Coby kardinál Winchester dokázal udržet jistou vážnost a jako rebel John Cada svým pitvořením zas trochu odlehčil již houstnoucí atmosféru. Silně se do své role opřel i Honza Jankovský. Jeho bojovnost i odhodlání zasednout na trůn mu až sálalo z očí. Zajímavým zpestřením bylo i obsazení hostujících herců Ladislava Hampla, který do souboru skvěle zapadl, ale s jehož postavou jsem měla největší problém ji "zařadit", a Adam Ernest, který se objevil už v prvním díle a z něhož jsem cítila určitý odstup a "výrazovou ztuhlost". Moc ale doufám, že tato tradice "ústeckých Shakespearovských slavností" bude pokračovat i nadále. Jsou příjemným zpestřením krásných letních večerů. Obzvlášť pokud vyjde počasí jako tentokrát. Navíc se také za rok těším na závěrečný třetí díl ;-).
Moje hodnocení: 65 %

Warwick, Leonora, Glostr, Jindřich VI., kardinál Winchester, Somerset, Buckingham a Suffolk (J.Plouhar, E.Stárková, J.Trnka, L.Černoch, V.Hanzl, A.Ernest j.h., L.Hampl j.h. a K.Rímský)

vpředu Glostr a kardinál Winchester (J.Trnka a V.Hanzl), vzadu Buckingham, Jindřich VI., Markéta a Suffolk (L.Hampl j.h., L.Černoch, A.Fišerová a K.Rímský)

Richard, Warwick, Leonora, Glostr, Jindřich VI., Markéta, Suffolk a kardinál Winchester (J.Jankovský, J.Plouhar, E.Stárková, J.Trnka, L.Černoch, A.Fišerová, K.Rímský a V.Hanzl)

John Cada a Buckingham (V.Hanzl a L.Hampl j.h.), vzadu L.Bořek

"Jindřich VI. - 1. díl" - Divadelní zahrada

(William Shakespeare)

"Hra o trůny začíná." (česká premiéra 26. června 2015)

I přesto, že mají v létě divadla stejně jako školáci své prázdniny, probíhají v mnoha městech letní (převážně Shakespearovské) slavnosti. Velký krok k tomuto počinu u nás udělal už před časem režisér Filip Nuckolls, který si spolu s naším ČS dal příslib, že spolu každý rok ke konci sezóny nastudují jednu z her anglického velikána Williama Shakespeara a to navíc v pořadí, jak po sobě navazovaly. Pokud tomuto závazku dostojí, čeká je tak velmi dlouhá cesta skrz všech jeho celkem 37 her. Letos navíc získali ke spolupráci i Český rozhlas, na jehož zahradě se poslední srpnový týden uskutečnil první ročník festivalu "Divadelní zahrada". Na programu kromě her pro děti (Býk Ferdinand a Děti z Bullerbynu) byl právě Shakespeare a to hned v jeho třech hrách. Před dvěma roky odstartovali jeho nejstarší komedií "Dva páni z Verony" na hradě Střekov, loni ji následoval "Jidřich VI. - 1.díl", jehož premiéra proběhla v prostorách bývalého Divadla hudby a letos na ni navázali hrou "Jindřich VI. - 2. díl" poprvé uvedeným v ústeckém Červeném kostele svatého Pavla. Kromě těchto "letních speciálů" mají ve svém repertoáru i úžasně nastudované "Zkrocení zlé ženy" a také dnes trochu netradičně zpracovanou klasiku "Romeo a Julie". Léto bez divadla bylo dlouhé a tak jsem rozhodně velmi ráda využila možnosti k návštěvě v tomto úžasném prostoru vedle krásné Wolfrumovy vily a zavítala 24. srpna 2016 na první díl Jindřicha VI. Oba díly jsou zároveň vůbec prvním nastudováním těchto her v České Republice.

Píše se rok 1423. Udatný anglický král Jindřich V. umírá a na jeho místo nastupuje teprve devítiměsíční Jindřich VI. (Lukáš Černoch), jehož poručníkem je jeho strýc vévoda z Glostru (Jiří Trnka). Rozpoutává se tak boj o trůn, tedy o moc v zemi. Silné slovo v ní má i biskup z Winchesteru (Václav Hanzl). Jisté spory se přiostřují i mezi rodem Yorků, který reprezentuje Richard Plantagenet (Jan Jankovský) a Richard de Beauchamp (Jan Plouhar), a Lancasterů, které zastupují John Beaufort Somerset (Adam Ernest j.h.) a Suffolk (Kryštof Rímský); tedy mezi bílou a rudou růží. K tomu všemu navíc vrcholí stoletá válka a na stranu Francie se přídává Jana z Arku (Anna Fišerová), se kterou se francouzský princ Karel VII. (Kryštof Rímský) setkává v Angličany obleženém Orléans. Obě armády spolu svádí krvavé boje. Francie získává a znovu ztrácí Rouen. Jelikož je burgundský vévoda (Václav Hanzl) spojencem Anglie, vydává se ho Jana z Arku přesvědčit, aby se přidal na francouzskou stranu. To se nakonec podaří a tak když hrabě Talbot (Jan Plouhar) přijíždí se svým vojskem do Bordeaux, je obklopen francouzsku armádou. Žádá posily, ale ani Richard ani Somerset mu je nepošlou. Anglie tak utrpí velkou porážku a Talbot je zabit. Po bitvě však Janu opouští její vize a přestává slyšet hlasy. Zatímco ona dovedla Karla až ke korunovaci králem, ten ji však nechal napospas Angličanům. Je Richardem uvězněna a na hranici upálena. Suffolk mezitím zajme mladou princeznu Markétu z Anjou (Anna Fišerová), jejímž otcem je vévoda z Anjou Reignier (Jan Jankovský). Vidí skvělou příležitost, jak ji využít k vlastnímu prospěchu. Chce ji provdat za Jindřicha a přes ni ho pak ovládat. I přesto, že se Glostr králi tento sňatek snaží vymluvit, nechává se Jindřich oblouznit její krásou. Suffolk je tak pověřen, aby pro něj Markétu získal za každou cenu...

Velmi oceňuji obrovský příslib, který si v ČS spolu s režisérem Filip Nuckollsem a dramaturgem Vladimírem Čepkem dali a jak poctivým a jedinečným způsobem ho plní. Začali v době, kdy málem tato naše legendární scéna přišla o svou existenci a sbírala se opravdu ze dna. Jsem hrozně ráda, že tento boj nevzdali a jedou dál, navíc v takovém tempu. Zvládají uvést šest premiér za sezónu a navíc i Shakespearovské letní speciály, pro které navíc využívají originální prostory - od hradu Střekov, přes bývalé Divadlo hudby, Červený kostel až po zahradu Českého rozhlasu Sever. Právě tato zahrada pak tvoří nádherný přírodní amfiteátr, kterému tyto naše malé Shakespearovské slavnosti opravdu slušely, a bylo by moc fajn, kdyby se postupně staly tradicí i v našem městě. Skutečně ráda jsem této příležitosti využila a to hned dva večery po sobě. Počasí si na celý týden také skvěle "objednali". Od historické hry (autorů - překlad: Martin Hilský, režie: Filip Nuckolls, dramaturgie: Vladimír Čepek, kostýmy: Jan C. Löbl, scéna: Štěpán Jirák, hudba: Lubor Bořek, a další...), která je rozdělena na tři díly pojednávající o válkách a bojích o moc, jsem očekávala především zamotanou hlavu z množství postav a jejich vzájemných vazeb. Rozhodně mne nenapadlo, že bych se i při tak vážném a spíše tragickém příběhu tolik pobavila. Je neskutečné, jak úsporně (hlavně z finančních důvodů) a přesto výstižně dokáže Filip Nuckolls vyjádřit jednotlivé charaktery i události. Ztvárnění Francouzů od výrazného ráčkování včetně nezapomenutelného songu "Královské reggae", přes vynechané "H", které francouzština nemá, až po typické barety nebo francouzský polibek se jim obzvláště vydařilo :-D. U Angličanů zase nezapomněli na klasický "čaj o páté". S boji jim velmi názorně pomohla Skupina historického šermu Golem a s hudbou pak Lubor Bořek. Z výkonů je velmi těžké jmenovat, neboť všichni odvedli skvělou práci a většina se navíc musela vypořádat hned s několika rolemi. Rozhodně nejvíc mne ale pobavili představitelé Francouzů - trochu bláznivý král Kryštofa Rímského, "přiteplený René" měnící se na drsného Plantageneta Jana Jankovského a bojovná Jana z Arku Anny Fišerové, která se nakonec "převtělila" do až éterické Markéty z Anjou. Rozhodně Shakespeare i v tomto lidovějším pojetí našemu souboru velmi sluší, takže jen tak dál ;-).
Moje hodnocení: 77 %

Reignier, Karel a Jana z Arku (J.Jankovský, K.Rímský a A.Fišerová)

Richard de Beauchamp, Richard Plantagenet, Somerset a Suffolk (J.Plouhar, J.Jankovský, A. Ernest j.h. a K.Rímský)

vpředu Suffolk a Somersent, vzadu biskup, Jindřich VI. a Glostr (K.Rímský, A.Ernest j.h., V.Hanzl, L.Černoch a J.Trnka)

Talbot s armádou, burgundský vévoda a Glostr (J.Plouhar, Skupina historického šermu Golem, V.Hanzl a J.Trnka)

Suffolk a Markéta (K.Rímský a A.Fišerová)