"Kurios" - Leteňská pláň
(Michel Laprise)
„Kabinet Kuriozit je poctou imaginaci a zvědavosti… jako kdyby se setkal Jules Verne s Thomasem
Edisonem v alternativní realitě, mimo čas.“ (premiéra 24. dubna 2014)
Novou sezónu jsem tentokrát zahájila opravdu ve velkém stylu. Do Prahy
na Letenskou pláň poprvé přijel slavný Cirque du Soleil i se svým speciálním cirkusovým šapitó, které pojme až 2500 diváků. Na programu pak měli jedno ze svých kritiky
nejlépe hodnocených představení – KURIOS, které je inspirované steampunkem.
Svou premiéru mělo v Montrealu již v roce 2014 a od té doby bylo
odehráno více než 3000 repríz. My se vydali na jejich odpolední představení v neděli
7. září 2025 a opravdu jsme se těšili. I když jsem ho již viděla v televizním
záznamu, takto naživo je to zcela jiný a nezapomenutelný zážitek. Již po vstupu
do cirkusového areálu mají diváci možnost se lehce zabavit sbíráním jiskřiček,
což se zde těšilo překvapivě velkému zájmu. Zároveň to bylo takovým jemným naladěním
se na snový kabinet kuriozit odkazující na dobu průmyslové revoluce 19. století,
který na nás čekal v šapitó. To vše doplňuje nepřeberné množství krásných a originálních
kostýmů, přičemž ten nejtěžší z nich nosí v roli pana Mikrokosma
artista Mathieu Hubener. Váží až 40 kg, neboť v jeho útrobách se ukrývá v roli
Mini Lili jedna z nejmenších žen (a lidí) světa – Běloruska Antanina
Satsuraová, která měří pouhých 96,5 cm. Spolu s nimi se na scéně vystřídá
celkem pět desítek akrobatů a dalších umělců z 21 zemí včetně sedmičlenné
kapely hrající v žánru electro swing i slovenské zpěvačky Tamary Diky, která do show nastoupila před dvěma měsíci. Celkově
je zde však zaměstnáno 120 členů společnosti z 31 různých zemí, přičemž někteří
se Cirque du Soleil cestují i více než 20 let. Kurios je totiž již 35. uváděným
představením této společnosti, která funguje už od roku 1984 a od svého vzniku
inspirovala více než 400 milionů
lidí na 6 kontinentech a v 86 zemích světa. Pro mne je to zatím po avatarském „Toruk- The First Flight“ jen jejich druhé naživo viděné představení. Mnoho dalších však
znám z televizních záznamů a vždy se na ně moc ráda podívám.
Právě se před námi odkrývá mechanická laboratoř vynálezce Hledače, v níž má
vše svůj pevný řád. Jednoho dne se zde však čas náhle zastaví a vše se promění
ve svět zázraků. Jeho výtvory ožívají, prostor se mění a objevuje se množství
roztodivných postav, které vystupují z „parní lokomotivy“ za velmi energického
rytmu bubnů. Projedeme se s akrobatkou vzhůru nohama na zavěšeném kole. S příjezdem
mechanické ruky se objevuje i trio elektrických úhořů alias hadích žen. Společné
posezení se pak mění v akrobacii se židlemi, které nejenom že stoupají
vzhůru, ale zrcadlově se skládají i od střechy šapitó dolů. V malém letadélku
pak také přilétá aviatik, který nám následně předvede své vrcholné číslo s válci
na houpající se plošině zavěšené vysoko nad zemí. Druhé části pak dominuje
speciálně vytvořená trampolína Acro Net, na níž svou jízdu na kolech i vysoké a
skvěle synchronizované skoky předvede hned několik umělců přestrojených za
mořské tvory. Nechybí ani číslo na hrazdě nebo silová akrobacie „siamských
dvojčat“ se vzdušnými popruhy i stavba „lidských“ věží, při jejichž výskocích
na ramena kolegů se až tají dech. Vše pak prokládají komornější vystoupení hrané prsty a dlaněmi
promítané na obří horkovzdušný balón, neuvěřitelná a precizní práce mistra s yo-yem,
žonglérský výstup, ale také komické výstupy neviditelného cirkusu nebo návštěvy
jedné z divaček na velkém gauči malého komika, který skvěle ztvárňuje zvědavou
kočičku. Závěrečné společné číslo pak přivádí na scénu celý umělecký soubor a prázdný
kufřík našeho vynálezce jen dokazuje, že jeho obsah byl již zcela vyčerpán.
Na produkci tzv. nového cirkusu miluji tu skvěle sladěnou kombinaci
hudby, tance, akrobatického umění, divadla, cirkusu i výtvarného umění v podobě
neuvěřitelných kostýmů i celkově navržené scény a jednotlivých rekvizit. Je to
vše naprosto jedinečný vizuální zážitek, ve kterém rozhodně nechybí napětí, ale
i zábava. Pořád je na co se dívat a mnohé melodie pak v člověku ještě po nějakou
dobu rezonují. Obdivuji všechny umělce, kteří předvádí opravdu fyzicky náročná
a skvěle propracovaná čísla, ale také všechny tvůrce (Writer and Director: Michel
Laprise; Founder and Creative Guide: Guy Laliberté; Creative Guide: Jean
François Bouchard; Director of Creation: Chantal Tremblay; Set and Props
Designer: Stéphane Roy; Costume Designer: Philippe Guillotel; Composer and
Musical Director: Raphaël Beau, Bob & Bill; Acrobatic Choreographer: Yaman Okur, Ben Potvin, Susan Gaudreau, Andrea
Ziegler; Choreographer: Sidi Larbi Cherkaoui; Sound Designer: Jean-Michel Caron,
Jacques Boucher; Lighting Designer: Martin Labrecque; Acrobatic Performance
Designer: Rob Bollinger, Germain Guillemot, Boris Verkhovsky; Acrobatic
Equipment and Rigging Designer: Danny Zen; Make-up Designer: Eleni Uranis; etc.) i techniky, kteří se
na celé show podílejí. Všechno šlape jako perfektně seřízený stroj a ta
koordinace celého velmi početného ansámblu je naprosto úžasná. Jednotlivá čísla
na sebe skvěle navazují a jedno následuje hned na druhé. Naprosto jedinečné
byly Philippem Guillotelem navržené kostýmy kombinující viktoriánský design s tím
průmyslovým. Pro mnohé neobvyklé tvary se nechal inspirovat školou Bauhaus nebo tvorbou autora hry Král Ubu
Alfréda Jarryho. Moc se mi líbila i živá hudba včetně zpěvu Tamary Diky, která
je v současnosti jedinou česko-slovenskou členkou slavného mezinárodního
souboru. Měla příjemný rytmus a skvěle doplňovala atmosféru jednotlivých čísel
i přechodů mezi nimi. Už od mala miluji cirkus, ale také divadlo, krásné příběhy
i příjemnou hudbu. Zde mi sice trošku chyběl nějaký konkrétnější příběh, který
by vše tak nějak celé propojoval a rámoval, nicméně to ostatní nemělo chybu.
Atmosféra i výkony byly strhující a my si odnesli opravdu výjimečný a nezapomenutelný
zážitek, který rozhodně stál za to. Takže díky všem ze Cirque du Soleil a
přijeďte zas ;-)..
Moje hodnocení: 98 %





